1. K řízení investičního rizika je vytvářen systém, který obsahuje prvky, které platí pro řízení rizika obecně (viz pojem „řízení rizika“ níže). Cílem je zabránit jakýmkoli ztrátám z investování nebo je maximálně eliminovat. Příslušný výbor, útvar či zaměstnanci pojišťovny zajišťují, že je naplňována politika řízení investičního rizika. V případě problémů zodpovídají za realizaci nápravných opatření.
2. Systém řízení rizik pojišťovny se vztahuje také na oblast „investic, zejména derivátů a podobných závazků“ (viz čl. 44 rámcové směrnice 2009/138/ES Solventnost II).

1. Pojišťovna vytváří systém řízení rizika, který obsahuje: a) strategii a postupy pro rozpoznávání, měření, sledování, ohlašování a případně omezování rizik, b) soustavu limitů používanou pro řízení rizik, včetně postupů a informačních toků při překročení těchto limitů, c) zásady kontrolních mechanismů a činnosti při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik a ověřování výstupů hodnocení a měření rizik (viz vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví).
2. Řízení rizik je rozpracováno v čl. 44 směrnice 2009/138/ES Solventnost II. V odst. 2 je stanoveno, že systém řízení rizik se vztahuje alespoň na tyto oblasti: „a) upisování pojištění a tvorba technických rezerv, b) řízení aktiv a závazků, c) investice, zejména deriváty a podobné závazky, d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace, e) řízení operačních rizik, f) zajištění a další techniky snižování rizik.“.

Soubor opatření daného podniku k vytvoření a udržení optimálních vztahů se zákazníky.

Riziko, že se v průběhu doby může změnit (snížit) ohodnocení bonity dlužníka nebo dokonce se může dlužník dostat do stavu platební neschopnosti.

1. Obecně situace, kdy lze očekávat negativní vývoj.
2. Podle § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, se pojistným rizikem rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
3. § 2790 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „(1) Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko.“.

Toto riziko vzniká tehdy, když celá řada individuálních rizik je ve vzájemné korelaci tak, že jediná událost může ovlivnit mnoho z těchto rizik nebo všechna tato rizika.

Riziko, že bude stanoveno v důsledku chybného ohodnocení (kalkulací) neadekvátní pojistné, takže pojišťovna nebude schopna krýt náklady na pojistná plnění a na správu pojištění.

1. Tímto rizikem se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility měr úmrtnosti, kdy snížení míry úmrtnosti vede ke zvýšení hodnoty pojistných závazků (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 105 odst. 3 písm. b)).
2. Zjednodušeně řečeno, jde o finanční riziko spojené s delší než předpokládanou dobou dožití.

Nebezpečí snížení výnosů v důsledku inflace při dlouhodobě vázaných kapitálových investicích.

Tímto rizikem se rozumí riziko ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných závazků vyplývající ze změn úrovně, vývoje nebo volatility míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti [směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 105 odst. 3 písm. c)]. Místo slov „pojistných závazků“ je však třeba používat v ČR slova „závazky z pojištění“.