Jde o postup při uzavírání pojistné smlouvy. Zjednodušeně se dá podle německého práva konstatovat, že pojistník předkládá návrh, který pojistitel přijme nebo odmítne. Tento postup je právně upraven, např. v ČR v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V jeho ustanoveních § 2758 až § 2760 je uveden jak pojem "nabídka", tak "návrh". Jelikož pojistná smlouva není upravena právem EU, tak se nabídkový proces může v jednotlivých členských státech EU lišit.

Tento pojem se používá v pojištění právní ochrany. Právo na svobodnou volbu advokáta je centrálním procesním právem, které je odvozeno z práva na poctivý (férový) proces. V případě pojištění právní ochrany je podle německého zákona o pojistné smlouvě pojistník oprávněn si svobodně vybrat advokáta z okruhu advokátů, které odměňuje daný pojistitel. V českém zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se v ustanovení § 2857 stanoví, že "k ujednáním omezujícím svobodu pojištěného ve výběru zástupce se nepřihlíží.". Podle § 2858 písm. c) musí pojistitel zajistit, aby oprávněná osoba měla okamžikem vzniku práva na pojistné plnění možnost vybrat si zástupce k ochraně svých zájmů.

1. Obecně - právní nárok na získání určitého práva.

2. Nárok na nabytí účinnosti pojistné smlouvy například po návratu z delší zahraniční cesty nebo po skončení vojenské služby (SRN).

Tento pojem se používá v úvěrovém pojištění, kdy jsou pojištěny zálohy poskytnuté pojistníkem dodavateli. Pojistná událost nastane, když se v důsledku platební neschopnosti dodavatele neuskuteční již zaplacené dodávky (SRN). Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 44.

Z pojistné smlouvy vyplývá celá řada oznamovacích povinností. Pojistitel musí být informován například o zvýšení pojistného rizika či o změně osobních údajů pojistníka. Oznámena musí být neprodleně škodná událost apod.

Princip ekvivalence je základním principem soukromého pojištění. Výše celkového netto pojistného musí být v rovnováze s riziky, jež nese pojistitel. Při kalkulaci pojistného musí proto pojistitel zohlednit rizikové charakteristiky každé rizikové skupiny. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 46.

Zaměstnancem je ta osoba, která je na základě soukromoprávní smlouvy povinna vykonávat hlavní nebo vedlejší pracovní činnost, a to po dobu určitou nebo neurčitou. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 47.

Podpora v nezaměstnanosti je v Německu např. plněním z veřejného (zákonného) pojištění pro případ nezaměstnanosti.

1. V první řadě se jedná v Německu o povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti závislého (nesamostatného) zaměstnance. Toto pojištění patří do sociálního pojištění. Plnění se vztahuje na ty osoby, které vykonávají pracovní činnost za odměnu nebo se připravují na výkon povolání (např. učební poměr). 2. V Německu existuje také soukromé pojištění pro případ nezaměstnanosti, které je vlastně připojištěním výhradně pro zákonně pojištěné osoby. Zatím se ale nevytvořil významnější trh. Jedním z problémů je prý uspokojivé ocenění subjektivního rizika, což by mohlo znamenat, že zaměstnanec nepociťuje potřebu se připojistit. Dalším problémem je nutnost tvořit vysoké technické rezervy i v období, kdy nehrozí pojistná událost. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 48.

Za nezaměstnaného se v Německu považuje podle pravidel zákonného pojištění pro případ nezaměstnanosti ten, kdo není v zaměstnaneckém poměru, usiluje o ukončení stavu bez zaměstnání a je k dispozici příslušné pracovní agentuře (Agentur für Arbeit), aby mu mohla zprostředkovat zaměstnání. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 49.