Úrazové připojištění je doplňkovým pojištěním k životnímu pojištění. V případě smrti pojištěného v důsledku úrazu se vyplácí dodatečné pojistné plnění, které obvykle odpovídá výši pojistné částky v životním pojištění (SRN).

V soukromém pojištění nelze v souladu s evropskou legislativou využívat rozdílů v pohlaví při stanovení pojistného nebo kalkulaci pojistného plnění.

Nekalá soutěž je podle § 44 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.

Pojem nedělitelnost pojistného vyjadřuje, že v určitém případě při mimořádném zániku pojištění má pojistitel nárok na pojistné za celé pojistné období. Jako příklad lze uvést § 13 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, který zní: "(2) Nastala-li pojistná událost, v důsledku které soukromé pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; ..".

Pojistná smlouva s pojistnou dobou kratší než 1 rok. Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. V § 7 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je toto pojištění nazváno krátkodobým pojištěním.

1. V České republice je tuzemská pojišťovna oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného ČNB jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky (§ 13 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů). 2. V jednotlivých členských státech EU se právní formy pojišťoven liší, a to i s ohledem na tradici a historický vývoj. Např. v Německu může pojišťovna provozovat činnost jako akciová společnost, evropská společnost (SE), vzájemná pojišťovna (vzájemný pojišťovací spolek) a příslušná instituce veřejného práva.

Toto riziko vyplývá z podnikatelské činnosti - nesprávného plánování, neuvážených obchodů, z plnění smluvních závazků apod.

Jde o jednu z forem podnikového zabezpečení na stáří. Jejím nositelem je podnik nebo i více podniků, které musí příspěvky/dotacemi zajistit její funkčnost. Právní nárok na plnění od podpůrné pokladny neexistuje (SRN).

Vědomé a úmyslné nebo nevědomé stanovení příliš nízkých sazeb (pojistného). V této souvislosti je vhodné upozornit na § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, který zní: "(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti ..."

Případ, kdy pojistná částka v době pojistné události je nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku. Pojistitel obvykle sníží pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku (viz § 41 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).