| socially responsible investment (SRI) | společensky odpovědné investování |
Taková investiční politika, která bere zřetel na sociální a environmentální požadavky a uplatňuje nejlepší praxi, pokud jde o správu a řízení. Příkladem mohou být investice do zdravotnictví, vzdělávání či investice přátelské k životnímu prostředí. |
|
| soft market | měkký trh |
Období upisovacího cyklu, když jsou ceny nízké a standardy pro selekci jsou laxní. |
|
| solo supervision | sólo dohled |
Dohled povolené finanční společnosti orgánem dohledu v jurisdikci, v níž byla daná společnost založena jako samostatný subjekt. |
|
| solo-plus supervision | dohled nad skupinou |
Dohled zahrnující sólo dohled použitý ve vztahu ke všem povoleným členům skupiny spolu s hlavně kvalitativním hodnocením skupiny jako celku, přičemž se berou v úvahu všechny vnitroskupinové vztahy, které by mohly mít dopad na finanční situaci jednotlivých povolených členů skupiny. |
|
| solvency | solventnost |
Schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. |
|
| Solvency II | Solventnost II |
| Vzhledem ke slabinám režimu Solventnost I (vymezeným u pojmu "Solventnost I") začala Evropská komise připravovat v květnu 2001 nový režim, který byl nazván "Solventnost II" (S II). Možná vůbec první zmínka o nutnosti upravit solventnost v pojišťovnictví byla obsažena v dokumentu Evropské komise MARKT/2095/99. Podstatou kritiky bylo, že systém neodráží přesně vystavení pojišťovacích podniků technickým a finančním rizikům. Klíčovým prvkem v projektu S II je směrnice S II (2009/138/ES). Naprosto zjednodušeně lze konstatovat, že podstatou S II je důkladné ocenění rizik, jimž pojišťovna čelí nebo může čelit v budoucnu, a na základě toho odpovídající kalkulace kapitálových požadavků. Projekt S II netvoří pouze výše uvedená směrnice (a její novely). Je členěn do několika úrovní: a) úroveň 1 – směrnice 2009/138/ES (a její novely); b) úroveň 2 – akty v přenesené pravomoci, implementační opatření; c) úroveň 2,5 – technické normy EIOPA; d) úroveň 3 – obecné pokyny a doporučení EIOPA; e) úroveň 4 – kontrola plnění a vynucování implementace legislativy Evropskou komisí. Podrobnou charakteristiku režimu S II lze nalézt např. in: MESRŠMÍD, J. Regulace pojišťovnictví v EU. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2015, např. s. 56–72. | |
| Solvency margin – Solvency I | míra solventnosti – Solventnost I |
| Míra solventnosti je v podstatě kapitálová přiměřenost pro pojišťovny. Směrnice první generace poskytly standard pro finanční integritu pojišťoven v rámci tehdejšího EHS (první směrnice o neživotním pojištění 73/239/EHS a první směrnice o životním pojištění 79/267/EHS). Účelem bylo zajistit, aby pojišťovna měla dodatečné fondy nad úroveň rezerv kvůli krytí výkyvů ve škodním průběhu. V § 22 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, bylo stanoveno, že "pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti disponovat vlastními zdroji nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou". Ve vyhlášce č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), byl určen výpočet skutečné míry solventnosti (tj. hodnoty vlastních zdrojů) a v jejím § 6 byl stanoven výpočet minimální míry solventnosti pro neživotní pojišťovnu, zajišťovnu a životní pojišťovnu. Např. minimální míra solventnosti neživotních pojišťoven se vypočítávala buď z objemu pojistného nebo z nákladů na pojistná plnění. Solventnost I patří již do historie regulace pojišťovnictví EU, proto zájemce o přesný postup kalkulace lze odkázat na výše uvedené směrnice a českou prováděcí vyhlášku. Na druhé straně má smysl pokusit se o vymezení silných a slabých míst režimu Solventnost I, což nakonec vedlo k přípravě režimu Solventnost II. Ke slabinám byly řazeny např. tyto aspekty: a) není brána řádně v úvahu povaha rizikového portfolia a rozdílná míra rizik; b) minimální míra solventnosti může být kalkulována též z objemu pojistného. Zvýšení pojistného tak může zvýšit potřebu kapitálu, což je nelogické; c) není bráno adekvátně v úvahu zajištění; d) je ignorováno investiční riziko; e) je ignorována možná synergie mezi typy rizika v portfoliu, což by mohlo snížit kapitálové požadavky; f) některé členské státy přijaly přísnější pravidla než Solventnost I, takže přestal existovat jednotný standard; g) Solventnost I nebere v úvahu otázku vlastnictví – komu pojišťovna patří. Za výhody se považovala např.: a) jednoduchost (výpočtu); b) znalost jejích omezení (komplexnější režim může dávat iluzi jistoty); c) pojišťovnictví přežilo finanční a ekonomickou krizi 2007–2009 se Solventností I docela dobře; d) Solventnost I může být rozšířena, pokud není pokládána za dosti bezpečnou. Některé členské státy EU tak postupovaly, jako např. Nizozemsko; e) Solventnost I má vyšší kapitálové požadavky pro katastrofické riziko. | |
| solvency requirements | solventnostní požadavky |
Soubor zákonných požadavků a pravidel týkajících se požadované míry solventnosti a prvků přípustného (uznaného) kapitálu, který má pokrýt tuto požadovanou míru (Solventnost I). |
|
| solvency test | solventnostní test |
Test, který má prokázat soulad se zákonnými solventnostními požadavky. |
|
| special purpose vehicle | zvláštní účelová jednotka |
„Zvláštní účelovou jednotkou" se rozumí jakýkoliv podnik, ať už zapsaný do obchodního rejstříku či nikoli, jiný než existující pojišťovna nebo zajišťovna, který přebírá rizika od pojišťoven nebo zajišťoven a který plně financuje jejich vystavení těmto rizikům prostřednictvím výnosů z vydávání dluhopisů nebo jakéhokoli jiného mechanismu financování, kdy jsou práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo mechanismu financování podřízena zajistným závazkům tohoto podniku (viz. Čl. 13 odst. 26 směrnice 2009/138/ES - Solventnost II); jde o jeden ze způsobů alternativního přenosu rizika (ART - Alternative Risk Transfer). |
|
Anglicko - český cizojazyčný slovník pojmů
