Rozsahem pojištění se rozumí například výčet v pojistné smlouvě zahrnutých pojistných nebezpečí, ale také místo pojištění, pojistná doba apod. (SRN).

Ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II pojmu "Versicherungsunternehmen" odpovídá v její české verzi pojem "pojišťovna". Je možné také použít pojem pojišťovací podnik. V Čl. 13 odst. 1 výše uvedené směrnice je obsažena tato definice: „pojišťovnou se rozumí podnik poskytující přímé životní nebo neživotní pojištění, kterému bylo vydáno povolení v souladu s článkem 14.".

Jedna z definic vzájemné pojišťovny je obsažena v § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jde o pojišťovnu vykonávající svoji činnost na principu vzájemnosti, u které se plnění mění podle dostupných zdrojů a která vyžaduje, aby každý z jejich členů platil stejný příspěvek.

Fyzická nebo právnická osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě registrace (povolení). V ČR byly kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů vymezeny v § 4 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent, pojišťovací makléř, pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika). Tento zákon byl již zrušen.

Pojistná smlouva je definována v § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, takto: "Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné".

Podstata pojistné smlouvy je vymezena v ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto: "Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.".

1. V SRN je znám pod zkratkou "VVG" a nabyl účinnost dnem 1. ledna 1910. Od té doby byl mnohokrát novelizován. VVG byl nově přijat dne 23. 11. 2007 a nabyl účinnosti od 1. 1. 2008.

2. V ČR nabyl dnem 1. ledna 2005 účinnosti zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Upravoval vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Byl zrušen v souvislosti s vydáním nového OZ.

1. Obecně - typ pojišťovacího zprostředkovatele, který je samostatným podnikatelem a je oprávněn provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví (SRN).

2. V ČR je pojišťovací agent definován v § 7 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, takto: "Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven."

Jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění.

V § 3 písm. o) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je pojistná hodnota vymezena takto: "Pojistnou hodnotou (se rozumí) nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat".