Soubor opatření pojistitele k systémovému udržování kontaktů se zákazníky a k jejich soustavnému zlepšování.

Převod kmene pojistných smluv od jedné pojišťovny k jiné pojišťovně při splnění podmínek stanovených zákonem (například § 103 a násl. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví).

Způsob kalkulace nejlepšího odhadu (v angličtině "best estimate") je stanoven v Čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES Solventnost II., který se týká výpočtu technických rezerv. Čl. 77 odst. 2 zní: "Nejlepší odhad odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků s ohledem na časovou hodnotu peněz (očekávanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků), přičemž se použije příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr. Výpočet nejlepšího odhadu se zakládá na aktuálních a důvěryhodných informacích, jakož i reálných předpokladech, a provede se prostřednictvím přiměřených, použitelných a náležitých pojistněmatematických a statistických metod. Při výpočtu nejlepšího odhadu se použije projekce peněžních toků, která zohlední veškeré nezbytné přírůstky a úbytky peněžních prostředků k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání. Nejlepší odhad se vypočte jako hrubý, tj. aniž by byly odečteny částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. Uvedené částky se vypočítají odděleně podle článku 81.".

1. Pojem "účast" je ve značné míře používán ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II. V čl. 13 jsou uvedeny tyto definice: "20. účastí se rozumí přímé nebo nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv v podniku nebo základního kapitálu podniku; 21. kvalifikovanou účastí se rozumí přímá nebo nepřímá účast v podniku, která představuje 10 % či více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo která dává možnost vykonávat značný vliv na vedení tohoto podniku.". 2. Účast/podíl pojišťovny na soupojištění. 3. V Německu se tímto pojem označuje i vlastnictví akcií (podílů) v kapitálové či obchodní společnosti.

Zaměstnavatel zajišťuje starobní zabezpečení svým zaměstnancům. Může jít o penzijní fondy, penzijní pokladny, penzijní přísliby, podpůrné pokladny a soukromé životní (důchodové) pojištění. Pokud jde o plnění, tak se poskytuje např. důchodová dávka, plnění v případě invalidity a pozůstalostní renta (SRN).

1. Zaměstnavatel může zajišťovat starobní zabezpečení svým zaměstnancům. Může jít o penzijní fondy, penzijní pokladny, penzijní přísliby, podpůrné pokladny a soukromé životní (důchodové) pojištění. Pokud jde o plnění, tak se poskytuje důchodová dávka, plnění v případě invalidity a pozůstalostní renta (SRN). 2. Tento pojem je použit ve směrnici 2016/2341/EU o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi. V tomto případě je pojem "betriebliche Altersversorgung" oficiálně přeložen jako "zaměstnanecké penzijní pojištění". V Čl. 6 jsou vymezeny tyto související pojmy: - odst. 2: "Altersversorgungssystem" - „penzijní plán“, kterým se rozumí smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovující, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek; - odst. 4: "Altersversorgungsleistungen" - "důchodové dávky“, kterými se rozumí dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. V zájmu zajištění finančního zabezpečení po odchodu do důchodu mohou mít tyto dávky formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, nebo jakékoli jejich kombinace.

Zaměstnanecké zdravotní pojištění je soukromé doplňkové zdravotní pojištění, které je nabízeno zaměstnavatelem zaměstnancům. Zaměstnavatel uzavírá skupinovou nebo rámcovou smlouvu, k níž může zaměstnanec jako pojistník přistoupit. Náklady (tedy pojistné) hradí zaměstnavatel plně, nebo na ně přispívá. Může být ale uzavřena i skupinová tarifní smlouva tak, že pojistné je hrazeno výhradně zaměstnanci. Soukromé doplňkové zdravotní pojištění představuje doplněk k již existují pojistné ochraně. V úvahu připadá doplňkové plnění v oblasti zubní péče, doplňkové výkony u ambulantní a nemocniční péče, zabezpečení pro případ nemoci při cestě do zahraničí, denní odškodné apod. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 111.

Pojištění průmyslových a zemědělských podniků a živnostníků pro případ odpovědnosti z provozní (výrobní) činnosti. Pod tento pojem se zahrnují i povinná pojištění odpovědnosti, která se týkají podniků a živnostníků (SRN).

Tyto pojišťovny jsou v Německu nositeli zákonného (veřejného) zdravotního pojištění, a to pro jeden nebo více podniků dané společnosti. Předpokladem zřízení BKK v rámci dané společnosti je, že zaměstnává soustavně minimálně jeden tisíc osob (podléhajících povinnému pojištění) a její schopnost plnit je zajištěna na dlouhou dobu. BKK jsou se zřizovací společností často úzce spojeny a obvykle používají ve svém názvu její jméno. Mnohé BKK jsou otevřeny i pro osoby, které nepracují v dané firmě.

V Německu existuje zaměstnanecké penzijní pojištění. Z něho se při splnění stanovených podmínek vyplácí starobní či invalidní důchod, nebo plnění pozůstalým.