Bez ohledu na to, kdy bude uzavřen legislativní proces na evropské půdě, pro nás v České republice to znamená, že můžeme počítat ještě s řádnou transpoziční lhůtou, která bude pravděpodobně činit osmnáct měsíců a případně i legisvakanční lhůtou, pokud k ní český zákonodárce přistoupí. Pro české právní prostředí by to tak znamenalo, že průlomová ustanovení revize MID budou ve vnitrostátní legislativě účinná nejdříve od července 2023.

Shora uvedený časový harmonogram může působit tak, že máme před sebou ještě velký časový prostor a není třeba se touto problematikou zabývat v tuto chvíli, kdy valnou většinu z nás v oboru pojišťovnictví trápí zejména situace ohledně pandemie Covid 19. Opak je však pravdou. Dle pravidelných konzultací, které ČAP vede zejména s Ministerstvem financí je zřejmé, že je na stole zcela zásadní novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, do které se promítne nejenom již shora zmíněná revize MID, ale i mnoho dalších aspektů, které tento segment pojišťovnictví v posledních letech značně trápí.

Co jsou tedy ty nejzásadnější aspekty, které nám revize MID přináší a které se ve značné míře propíší i do české legislativy?

V první řadě to bude samotná definice motorového vozidla spadající pod povinnost uzavření pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Definice v současném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, disponuje poněkud vágním ustanovením a je zcela zřejmé, že ve světle aktuálních judikátů Evropského soudního dvora, např. v kauze Vnuk, je nezbytně nutné, aby se s touto problematikou současná revize MID popasovala. A zde lze spatřovat asi největší úskalí probíhajícího trialogu, kdy se nedaří nalézt konsensus právě nad samotnou definicí vozidla podléhajícího povinností uzavření pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen MTPL). Zatímco valná většina členských států, včetně České republiky, podporuje tzv. type approved princip, kdy definice motorového vozidla pro povinnost MTPL je jasně definována v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, v provázanosti s vnitrostátní povinností registrace takovýchto vozidel, některé členské státy (např. Itálie) prosazují toliko skutečnost provozování vozidla v provozu, jako jedinou podmínku pro povinnost MTPL. V takovém případě pod povinnost MTPL spadnou i veškeré kategorie typu elektrokol, segway, elektro skútrů atd. Což je cesta, kterou většina členských států opravdu jít nechce, neboť by tato skutečnost znamenala mimo jiné velkou administrativní zátěž, jak pro samotné pojistitele, tak zejména pro samotné klienty.

Přestože se v současnou chvíli pracuje s kompromisní variantou na základě toliko rychlostního kritéria, kdy maximální povolená rychlost by byla min. 25 km/h, stále se v této otázce nedaří najít konsensus v rámci trialogu a celý proces schvalování revize MID se tak protahuje.

Přestože shora uvedená definice vozidla je takovou alfou a omegou celé směrnice MID, pro novelu zejména zákona č. 168/1999 Sb., bude mít zásadní vliv jiný aspekt, a to na mnoha místech směrnice MID proklamovaná teze možnosti přeshraniční kontroly existence platné MTPL pojištění bez nutnosti fyzické kontroly daného vozidla, resp. jeho provozovatele.

Byť není úplně jasné, jakým způsobem bude možné přeshraničně tuto kontrolu provozovat – v úvahu připadá např. využití systému EUCARIS – to, co je již dané a je bezpodmínečně nutné, je zajištění on-line procesů v oblasti pojištění motorových vozidel.

O zakotvení této skutečnosti pro účely vnitrostátní právní úpravy informuje Ministerstvo financí již dlouhodobě, samotná revize MID tak tyto kroky pouze uspíšila. Jelikož se jedná o značný zásah do interních procesů nejenom pojišťoven, ale i makléřských a zejména leasingových společností, vznikla na půdě ČAP, pod záštitou nejenom ČAP, ale i AČPM a ČLFA pracovní skupina, která se začala aktivně zabývat tím, jak přechodu na on-line dosáhnout.

Přestože směrnice MID a potažmo i případná novela zákona č. 168/1999 Sb. mluví toliko o procesech v rámci MTPL, lze očekávat, že stejným způsobem bude nutné nastavit veškeré procesy v segmentu pojištění motorových vozidel jako takových, tzn. včetně havarijního pojištění.

Pod hrozbou případných sankcí tak budou muset veškeré zainteresované subjekty zajistit, aby naprosto veškeré procesy od samotného sjednání pojistné smlouvy, ať již prostřednictvím leasingové společnosti, makléřské společnosti či přímo u pojistitele, probíhaly v on-line režimu. V reálu to tak bude muset znamenat, že informace o vzniku pojištění se bude muset doslova během několika vteřin dostat od sjednatele pojištění, až do databáze ČKP, resp. dále k relevantním orgánům státní správy, včetně registru silničních vozidel, PČR atd.

Tato skutečnost je ryze průlomová, jelikož bude požadovat i jiný způsob platby pojistného, např. přes on-line platební brány, neboť pojištění vznikne až samotným zaplacením pojistného, v opačném případě ponese riziko pojistného krytí již samotný pojistitel, který tuto skutečnost, tedy vznik pojistné smlouvy deklaroval do databáze ČKP.

Vyprecizování veškerých procesů správy pojistných smluv u všech subjektů bude systémově náročné v oblasti retailového obchodu, o mnoho složitější však bude nastavení v rámci flotilového pojištění. Toto je hlavní důvod vzniku společné platformy pojišťoven a leasingových, resp. makléřských společností. Společné vydefinování jednotlivých procesů a finální napojení jednotlivých kostiček celé skládanky, doufejme povede k tomu, že v poměrně krátké době se podaří segment pojištění motorových vozidel v České republice přiblížit k trendům a standardům 21. století, tzn. plně on-line režimu.

Autor článku: Lucie Žulavská, právnička a gestorka oblasti neživotního pojištění, ČAP