V Praze 24. června 2022 – Extrémní meteorologické události, jako jsou vlny veder, silné přívalové deště, tornáda, bouře či období sucha, mají často významné dopady na celou společnost. Jejich důsledkem jsou ztráta úrody či zemědělské půdy, zničení majetku, vážné narušení ekonomiky, ztráty na životech apod. Když k něčemu takovému dojde, veřejnost se zpravidla začne ptát po příčinách. A stále častěji se objevuje otázka: „Byla tato událost způsobena změnou klimatu?“

Mezinárodní tým vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution pod vedením profesorky Fredericke Otto připravil příručku (nejen) pro novináře, která popisuje vztah mezi klimatickou změnou a extrémy počasí. U některých extrémů počasí, například u vlny veder, má růst průměrné globální teploty jasný a silný vliv, prodlužuje jejich trvání a zvyšuje jejich intenzitu. U jiných extrémů, jakou jsou povodně, může mít změna klimatu silný vliv, ale na samotné povodni se podílí ještě řada dalších faktorů, jako je stav krajiny, úpravy vodních toků apod. A existují i extrémy počasí, u kterých je vliv klimatické změny prakticky nulový, dobrým příkladem jsou přívaly sněhu.

Nevládní organizace Fakta o klimatu ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven se rozhodly vydat příručku také v českém překladu a doplnit ji ve spolupráci s českými vědci o lokální kontext.

V Česku se objevují až tři tornáda ročně

Příručka se vydává u příležitosti přesně jednoho roku od chvíle, kdy na jižní Moravě udeřilo tornádo, jehož síla a vzniklé škody neměly do té doby v České republice obdoby. To potvrzují i data České asociace pojišťoven z roku 2021, kam se započítaly nejen škody z tornáda, ale i z dalších živelných katastrof, které v roce 2021 na Česko udeřily. „Celkové závazky v pojištění majetku řádění živlů (povodně, vichřice, krupobití, srážky, tíha sněhu) v roce 2021 dosáhly enormní částky 6,45 mld. Kč a proti roku 2020 s objemem škod v úhrnu za 2,97 mld. Kč se jedná o nárůst o 117 %,“ upozorňuje Petr Jedlička, pojistný analytik České asociace pojišťoven. Jedná se tak celkově o nejvyšší nominální hodnotu pojištěné škody v tomto segmentu od roku 2013, kdy došlo dosud k posledním rozsáhlým povodním na velké části našeho území.

I když se tornáda v Česku vyskytují pravidelně (jejich počet se odhaduje na 1–3 ročně), tornádo takové síly u nás do té doby evidováno nebylo. Ničivost tornáda z roku 2021 byla ovšem zčásti i dílem náhody, neboť kdyby se pohybovalo jen o několik kilometrů jinde, nemuselo zdaleka dojít k tak rozsáhlým škodám na majetku ani ztrátám na životech.

Vliv klimatické změny na tornáda vysvětluje Dr. Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR: „Ačkoli bude vlivem růstu průměrné globální teploty v budoucnu přibývat dní s velkými (konvektivními) bouřemi, které jsou nutné pro vznik samotného tornáda, neznamená to, že se také zvýší počet tornád. K tomu, aby vzniklo tornádo je třeba, aby v bouři vznikly velké rozdíly v rychlosti větru, tzv. střih větru. A jak ukazují poslední průzkumy, klimatická změna na střih větru vliv nemá, a pokud ano, pak jej spíše oslabuje. Moravské tornádo klimatické změně připsat nemůžeme.“

„Rostoucí počet extrémního počasí jak v ČR, tak i jinde po světě jsou pro nás v pravém smyslu klimatickým budíčkem, který by nám měl připomenout, že změna klimatu bude mít zcela konkrétní, jasně ohraničené a viditelné katastrofické dopady. Jedním z partnerů na ochranu před živelnými katastrofami by měly být také pojišťovny, a to především díky možnosti důrazu na prevenci škod,“ říká Jan Matoušek, ředitel České asociace pojišťoven.

Vztah mezi klimatickou změnou a extrémy počasí je složitý

Příklad loňského tornáda dobře ukazuje, jak složitý je vztah mezi klimatickou změnou a jednotlivými extrémy počasí. “Dlouhodobé trendy klimatické změny jsou jasné a velmi dobře popsané. Například v Česku stoupla za posledních 60 let průměrná teplota o 2 °C, tedy cca dvakrát více, než je globální průměr. Ale vztah jednotlivých extrémních událostí s klimatickou změnou tak jasný není a vyžaduje preciznější modelování. V posledních deseti letech se ale věda v této oblasti hodně posunula. Příručka od výzkumníků z World Weather Attribution, která shrnuje výsledky výzkumů a kterou jsme přeložili do češtiny, umožňuje novinářům nevyhýbat se otázce souvislosti klimatické změny a povodní, vln veder nebo jiných extrémů,” uzavírá Ondráš Přibyla, ředitel a zakladatel organizace Fakta o klimatu.

Odkazy:

Kontakty:

Fakta o klimatu

Ondráš Přibyla
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

775 988 882

 

Ústav fyziky atmosféry AV ČR v.v.i.

RNDr. Petr Zacharov, Ph.D.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

732 184 470

 

Česká asociace pojišťoven

Veronika Pavlisová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

732 562 418