Praha, 7. září 2023 – Ve středu 6. září proběhl na půdě České asociace pojišťoven diskusní panel na téma Obnova lesa v souvislosti s postupující klimatickou změnou. Na něm odborníci z oblasti lesnictví, zemědělství, myslivosti, i zástupci ministerstev diskutovali o využití potenciálu plánované novely Zákona o myslivosti v souvislosti s obnovou českých lesů. Záštitu nad diskusí převzal rektor České zemědělské univerzity, pan prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Diskusi zahájil ministr zemědělství Marek Výborný svojí videozdravicí, ve které mimo jiné upozornil na nutnost zavést konkrétní opatření chránicí mladé lesy: “Abychom mohli les udržovat pro další generace, musíme k tomu mít legislativní oporu a jednotlivé kroky přetavovat v konkrétní opatření. Máme teď velký problém s tím, jak nám dnes lesy, zvláště malé stromky, ničí zvěř. To je jeden z důvodů, proč finalizujeme novelu mysliveckého zákona, ve které se snažíme nastavit takové mechanismy, abychom dokázali regulovat stavy přemnožené zvěře a tím chránili nový les, který je bohatstvím pro nás všechny. Doufám, že se dokážeme na změnách dohodnout“.

Podobně ve svém úvodním příspěvku upozorňoval na urgentnost problému Jan Matoušek, výkonný ředitel ČAP, podle kterého je naší povinností zachovat lesy pro další generace. Ten ve svém příspěvku dále upozornil: „Lesy jsou přirozeným zachytávačem vody, jsou naprosto klíčové při prevenci sucha, ale i povodní způsobených zhoršenou schopností půdy absorbovat vodní srážky. Nejen, že se při ochraně našeho klimatu se bez lesů zkrátka neobejdeme, jde i o etickou stránku – je naší povinností dopřát dalším generacím stejný pohled na naše lesy, jaký byl dopřán nám,“ dodal Jan Matoušek. Právě to, jak zachovat či obnovit české lesy, bylo hlavním tématem středeční diskuse.

Růst počtu nehod se zvěří

Data České kanceláře pojistitelů ukazují, že problém je neřešený. Od roku 2010 vzrostl téměř 4násobně počet nehod se zvěří a podíl těchto nehod na všech nehodách se zvýšil o 228 procentních bodů. To způsobuje problém nejen motoristům, ale hlavně lesům. „Poškození lesního porostu loupáním nebo vytloukáním zvěří přesahuje na severu naší země 12 %. Intenzivní škody se navyšovaly i díky holosečnému hospodaření a umělé obnově porostů smrkovými monokulturami, které jsou na poškození zvěří nejvíce náchylné,“ uvedl Kamil Turek z ÚHÚL.

Dle studie snížila v letech 2013 až 2021 zvěř v České republice biodiverzitu druhů dřevin v průměru o 13 %. Zvěř přitom zcela zničí 15 % stromků, a to zejména cenné listnáče a jedli. Přeživší jedinci navíc trpí silným okusem, který způsobuje 28 % ztrátu na přírůstu a překračuje tak únosnou mez. „Při silném okusu se nejen snižuje biodiverzita, ale i stabilita lesů. Navíc dochází k významným ekonomickým ztrátám – za celou republiku se náklady na ochranu lesa proti zvěři mohou pohybovat ročně kolem 0,8 až 1,7 mld. Kč,“ doplnil Kamil Turek.

Nárůst počtu zvěře, lze ale dobře zvládat. „Aktivní řízení populace zvěře zajistí trvale udržitelný soulad mezi zájmy vlastníka pozemku a mysliveckého hospodáře, silnou populaci zvěře kvalitou, nikoli počtem a ekonomické myslivecké hospodaření,“ vysvětlil Zdeněk Macháček z České zemědělské univerzity, který přednesl příklady ukázkového mysliveckého hospodaření v lesní a zemědělské krajině. Aktivní řízení populace srnčí zvěře Lesích ČZU zajistilo dle jeho slov okamžitý dopad na stav lesa – zvýšení diverzity přirozené i umělé obnovy při rapidním snížení finančních nákladů na ochranu mladých lesních porostů.