Minimální úroveň plnění (důchodu) vyplacená bez ohledu na výsledky z investování (u penzijních programů se stanovenou výší příspěvku).

„Mírou rizika“ se rozumí matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti podniku (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 13 odst. 39).

1. Pojem z účetnictví, kterým se rozumí kolik vlastního kapitálu musí pojišťovna ke sledovanému datu mít (SRN).
2. Podle § 76 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, položky a způsob výpočtu disponibilní a požadované míry solventnosti určuje prováděcí vyhláška (č. 434/2009 Sb.). Podle § 76 odst. 2 uvedeného zákona se disponibilní mírou solventnosti rozumí „upravená“ výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny. „Úprava“ je stanovena vyhláškou č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Požadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti.

Majetkové pojištění: prostor, na který se vztahuje pojistná ochrana. U pojištění domácnosti je místem pojištění v pojistné smlouvě uvedený byt. Ale k bytu patří balkon a může k němu náležet i jednotlivá garáž, která se nachází na stejném pozemku jako byt. Pojištěna jsou obvykle i jízdní kola, která se nacházejí ve společných prostorách v příslušném domě apod.

1. Mlčenlivost je upravena v § 126 – 128 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Například § 127 odst. 1 zní: „(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce podle § 100, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.“.
2. Ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II je použit pojem „profesní tajemství“. Požadavek na jeho dodržování je stanoven v čl. 64 takto: „Členské státy zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgány dohledu, jakož i auditoři nebo experti jednající jménem uvedených orgánů, byli povinni zachovávat profesní tajemství.“.

1. Obecně: svodný pojem pro soupojištění, souběžné pojištění a vícenásobné pojištění.
2. V § 29 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno následující vymezení tohoto pojmu: "Vztahují-li se dvě nebo více soukromých pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako a) soupojištění, které vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné, b) souběžné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, nebo c) vícenásobné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.".
3. V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je množné pojištění upraveno v § 2816.

1. Povodeň se může stát v určité zemi (regionu) katastrofickým rizikem, které není pojistitelné pouze silami soukromých pojistitelů. V takovém případě intervenuje stát a vytvářejí se specifické modely pojišťování na základě právní úpravy, jež umožňují povodeň pojistit. V České republice probíhaly jisté odborné diskuse o součinnosti pojišťovny a státu zejména po povodni v roce 2002.
2. V Evropě lze vymezit zejména následující modely pojišťování katastrofických rizik včetně povodně:

Modul rizika selhání protistrany zohlední možné ztráty v nadcházejících dvanácti měsících dané neočekávaným selháním nebo zhoršením kreditního ratingu protistran a dlužníků pojišťoven a zajišťoven. Modul rizika selhání protistrany se vztahuje na smlouvy týkající se snižování rizika, jako je například zajištění, sekuritizace a deriváty, pohledávky za zprostředkovateli, jakož i veškeré jiné úvěrové expozice, na které se nevztahuje podmodul rizika kreditního rozpětí (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 105 odst. 6).

Technické pojištění týkající se montáže a uvedení do provozu zvláště strojů a zařízení (jednotlivého stroje nebo celého závodu). Pojištěna jsou veškerá rizika s výjimkou těch, která jsou výslovně vyloučena. Klíčovými riziky jsou požár, výbuch a mechanická porucha stroje.

Uzavření pojistné smlouvy může mít vliv na chování pojištěného. Jde o subjektivní riziko, které se může projevit jako ochabnutí péče, snížený zájem na zmírňování rizika apod. K omezení morálního hazardu se používá například spoluúčast nebo systém bonus/malus.