1. Ukazatel vyjadřující nemocnost obyvatelstva, například poměrem mezi počtem nemocných k počtu zdravých obyvatel.
2. V soukromém zdravotním pojištění obvykle pojišťovna sestavuje škodní tabulky vyplývající z počtu nemocných a kalkuluje poměry mezi počtem nemocných a všech pojištěných v pojistném kmeni apod.

Motorovými směrnicemi se v EU mají na mysli směrnice týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. První směrnicí byla směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (72/166/EHS). Pátou směrnicí byla pak směrnice 2005/14/ES, kterou se mění směrnice 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS (tedy předchozí čtyři směrnice), o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Všechny tyto směrnice byly zrušeny (konsolidovanou) směrnicí 2009/103/ES, o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, která je platná a účinná. V květnu 2018 předložila Evropská komise návrh novely této směrnice, který musí schválit Evropský parlament a Rada.

V případě pojištění motorových vozidel je definice motorového vozidla významná. Jako příklad se níže uvádějí dvě definice: a) v České republice je v § 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, motorové vozidlo definováno takto: "Motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus", b) podle německého zákona o silničním provozu jde o každé pozemní vozidlo, které se pohybuje díky strojové síle, aniž je vázáno na kolejnice.

IFRSF je nezávislá nezisková organizace, která působí ve veřejném zájmu. Jejím cílem je vyvinout sadu vysoce kvalitních, srozumitelných, vymahatelných a celosvětově přijímaných standardů účetního výkaznictví založených na jasně vymezených principech. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou připravovány Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB), jež je nezávislým orgánem IFRSF pro tvorbu standardů. Nadace i Rada sídlí v Londýně. Podstatné je, že v roce 2002 přijala ES nařízení, že kótované společnosti budou od roku 2005 dodržovat IFRS (dříve známé jako mezinárodní účetní standardy – International Accounting Standards, IAS). Jde o nařízení 1606/2002/ES, o uplatňování mezinárodních účetních standardů. Jiné požadavky EU se pak týkají nekótovaných společností a malých podniků. Pokud je IASB vydán nový standard, EU jej musí před nabytím jeho účinnosti schválit. Pojišťoven se týká například mezitímní standard pro pojistné smlouvy IFRS 4. Byly v něm upraveny zásady klasifikace pojistných smluv a přístup k vykazování z nich vyplývajících závazků. Podle poradenské společnosti PwC by měl být nahrazen novým IFRS 17, a to s účinností od 1. 1. 2022.

Životní pojištění: vyšší úmrtnost pojištěných oproti předpokládané úmrtnosti, která byla základem pro výpočet sazby. Z nadúmrtnosti vyplývá pro pojistitele ztráta.

Náhlé, jednorázové znečištění životního prostředí způsobené zpravidla technologickou havárií nebo živelní škodnou událostí.

Nahodilost (tj. nezávislost na vůli pojištěného) vzniku pojistné události je jedním ze základních předpokladů pro pojistitelnost příslušných pojistných nebezpečí.

1. Událost, která nastala náhodou, bez záměru či úmyslu kohokoliv.
2. V § 3 písm. a) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je definována „nahodilá skutečnost“, a to takto: „Nahodilou skutečností se rozumí skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.“.

1. § 420 platného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.“. Podle § 442 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se "hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).". Skutečnou škodou se pak rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu (Jehlička, Švestka, Škárová a kolektiv, Občanský zákoník, 9. vydání, C. H. Beck, 2004, str. 632).
2. Pojem ze škodového pojištění: pojistitel je v případě vzniku pojistné události povinen poskytnout náhradu škody. Pojistné plnění je obvykle omezeno horní hranicí, kterou je pojistná částka nebo limit pojistného plnění. V § 43 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, se mj. uvádí, že „poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.“.
3. § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „(1) Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). (2) Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.“.V novém občanském zákoníku je náhrada majetkové a nemajetkové újmy zahrnuta v Dílu I Hlavy III Závazky z deliktů (§ 2894 - § 2971).

1. Náklady na šetření a vyřízení pojistných událostí včetně případných soudních výloh (SRN).
2. § 61 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zní: „(2) Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.“.