Podle § 6 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu …, ve znění pozdějších předpisů, je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Podmínky tohoto pojištění jsou upraveny v § 6 až § 8 tohoto zákona.

Jedná se o pojištění zemědělského veřejného skladu a zboží v něm uskladněného proti živelním pohromám a krádeži [§ 23 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Pojištění pro případ škod způsobených živelními událostmi, jako například zemětřesením, tsunami, poklesem půdy, výbuchem sopky, vichřicemi, povodněmi, krupobitím a bleskem, mrazem, pádem lavin apod.

Pojištění zvířat zahrnuje: a) pojištění materiální hodnoty zvířete pro případ poškození nebo úhynu (životní pojištění zvířat, pojištění pro případ operace, pojištění pro případ kastrace apod.), b) pojištění materiální hodnoty jatečného dobytka pro případ poškození nebo úhynu před dodáním na jatka (pojištění jatečného dobytka), c) pojištění finančních ztrát pro případ snížení produkční schopnosti zvířete (pojištění pro případ výpadku produkce) – SRN.

Mezinárodně uznávaný a používaný ukazatel: jde o poměr hodnoty hrubého předepsaného pojistného a hodnoty hrubého domácího produktu v běžných cenách v daném roce (v %). V zásadě se dá tvrdit, že vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím rozvinutější je pojistný trh.

1. Pojištěným se rozumí osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje (§ 3 písm. h) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
2. V § 2766 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.“.

1. „Pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona2.“ – viz § 3 písm. f) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. „Na rozdíl od pojetí zákona č. 37/2004 Sb. [§ 3 písm. f)] se neuvažuje s tím, že pojistitelem je jen ten, kdo je podle veřejného práva oprávněn podnikat v pojišťovnictví. Skutečnost, že někdo takové oprávnění podle veřejného práva nemá, ho nezbavuje způsobilosti uzavírat smlouvu a v nedostatku veřejného oprávnění nelze hledat důvod pro závěr o neplatnosti smlouvy. I takový pojistitel je uzavřenou smlouvou vázán a pojistník, případně další osoby na pojištění zúčastněné, jsou proti němu oprávněny práva ze smlouvy uplatňovat, nevyužijí-li ustanovení o omylu.“. Viz důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,“, str. 1091, sněmovní tisk 362.

Pojistitelnost, tj. schopnost pojistitele sjednat dané pojištění, odvisí zejména od toho, zda lze detailně popsat riziko a kalkulovat pojistné (například neexistence statistických údajů o minulých škodách může znemožnit pojištění některých nových rizik). Podmínkou je rovněž, že škoda musí vzniknout na základě nahodilé události. Kromě toho pojistitel musí mít odpovídající upisovací kapacitu a k dispozici potřebné zajištění …

1. Pojistka je potvrzením o uzavření pojistné smlouvy, které vydává pojistitel pojistníkovi (viz § 9 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
2. V § 2775 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy.“. Náležitosti pojistky, nebyla-li smlouva uzavřena v písemné formě, jsou vymezeny v § 2777.

1. Podstata pojmu „pojistná částka“ plyne například z § 34 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů.
2. Pokud se pojistná částka rovná pojistné hodnotě, tak představuje nejvyšší možnou majetkovou újmu, která může v důsledku pojistné události nastat (viz § 3 písm. o) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
3. V § 2821 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „Obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu.“. § 34 odst. 2 zní (týká se obnosového pojištění): „(2) Základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.“.
4. U pojištění majetku je pojistná částka upravena v § 28 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, takto: „(2) Jde-li o soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku.“.
5. V § 2814 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. (2) Lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetku. (3) Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tento limit se ujedná i v případě, že se pojištění vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Odpovídá-li tomu pojistný zájem, lze takto určit horní hranici pojistného plnění i při pojištění podle odstavce 2.“.