Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.

Pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv (viz § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

1. Osoba, která v pojišťovně odpovídá například za správnost způsobu výpočtu sazeb pojistného, výše technických rezerv a finančního umístění. Kompletní práva a povinnosti odpovědného pojistného matematika jsou stanoveny v § 81 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2. Směrnice 2009/138/ES Solventnost II upravuje v čl. 48 pojistněmatematickou funkci (viz výše) a neřeší činnost aktuára.

Pojistný obzor je odborný (nyní) čtvrtletník českého pojišťovnictví, který vydává od roku 1995 Česká asociace pojišťoven. První číslo bylo vydáno jiíž v roce 1922. V průběhu let se měnila periodicita (měsíčník například v období 1995-2007; čtvrtletník od roku 2008), grafika, formát a částečně i obsah, ale časopis vycházel stále, snad jen s krátkou přestávkou v roce 1944 za druhé světové války (začal znovu vycházet již v roce 1945). Je určen odborníkům z oboru, především zaměstnancům pojišťoven, pojišťovacím zprostředkovatelům, likvidátorům pojistných událostí, ale také studentům vysokých a středních odborných škol zaměřených na studium financí/pojištění. Náklad činí 1 100 výtisků. Více na www.pojistnyobzor.cz

Pojistný podvod je upraven v § 210 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Je vymezen takto: "Kdo uvede nepravdivé údaje nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatňování práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění …“.

Produkt je nabízen na trhu ke koupi a má uspokojit nějakou potřebu či přání. Mezi produkty patří i služby – a logicky i pojišťovací služby. Uzavřel-li pojistník konkrétní pojistnou smlouvu, koupil pojistný produkt. Otázka ale z ní, zda lze položit rovnítko mezi pojištění a pojistný produkt. Odpověď lze vyvodit například z přístupu německých expertů Köhneho a Langeho, kteří rozdělují věcně-obsahovou tvorbu pojistného produktu do tří úrovní: - úroveň 1 – pojistná ochrana jako jádro pojistného produktu; - úroveň 2 – služby spojené s pojistnou ochranou, jakou jsou poradenství, vysvětlování, uzavření smlouvy a péče; - úroveň 3 – rozšířené služby (výkony spíše technického charakteru; v případě pojištění domácnosti může jít o zajištění instalatéra v případě havárie vodovodního potrubí apod.). Využívání a rozsah těchto služeb se liší podle jednotlivých pojistných produktů a pojišťoven. Mohou být zahrnuty v základním pojistném nebo je nutno si připlatit. Úroveň 1 a 2 znamenají klasickou tržní aktivitu pojistitele, kdežto úroveň 3 jde nad rámec pojištění. Pojistný produkt zahrnuje všechny tři části, tímto způsobem bychom jej tedy mohli odlišit od pojištění. Pojistný produkt je vymezen pojistnou smlouvou. Navíc pojistný produkt může poskytovat ochranu pro více nebezpečí (sdružený produkt), skládat se ze základního a doplňkového pojištění či může být v balíčku s jiným produktem či službou, které nejsou pojištěním.

Pojistným produktem s investiční složkou se rozumí pojistný produkt, který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež je zcela nebo zčásti vystavena, přímo či nepřímo, tržním výkyvům.

1. Pojistný trh je trh, na kterém se nabízí a poptává pojištění (pojistné produkty). Nebo jej lze jednoduše vymezit jako trh, kde se realizuje nákup a prodej pojištění. 2. Pojistný trh z národohospodářského hlediska znamená trh, na němž se nabízí a prodává finanční služba – pojištění, resp. pojistné produkty. Lze jej vymezit i jako trh, na němž působí speciální instituce, zejména pojišťovny, které realizují pojišťovací činnost. 3. Na straně nabídky vystupují pojišťovny, zajišťovny, specializovaná pojišťovna a zajišťovna EGAP, provozující státem podporované pojištění, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, specializovaní auditoři, experti (například pojistní matematici, specializovaní účetní, odborní znalci…). Na straně poptávky vystupují: zájemce o pojištění, pojistník, pojištěný, obmyšlený, oprávněná osoba. 4. Specifikem pojistného trhu je, že je regulovaný. Regulace je dána právními akty EU a odpovídajícími právními předpisy členského státu EU. Lze ji definovat jako soubor práv a povinností či opatření vymezených v právních předpisech a týkajících se zejména činnosti pojišťoven a zajišťoven, jejichž cílem je zajistit finanční zdraví pojišťoven a ochranu spotřebitele. Hlavní cíl dle směrnice 2009/138/ES Solventnost II – ochrana pojistníků a osob oprávněných k plnění, čl. 27. Regulace zahrnuje i dohled (dříve dozor). K subjektům pojistného trhu v širším slova smyslu pak také patří regulátoři a orgány dohledu a také například asociace, které usilují mj. o kultivaci etického jednání na trhu. 5. Lze se setkat i s členěním pojistného trhu na tu část, kde se realizuje nákup a prodej pojištění, a na tu část, která se týká investiční činnosti pojišťoven (například investice do státních dluhopisů, do akcií, nemovitostí, investičních fondů apod.). 6. Pokud jde o klasifikaci pojistného trhu, je možné ji provést následovně: a) geografické hledisko (globální trh, evropský trh, národní trh, regionální trh, místní trh), b) produktové hledisko (trh životního nebo neživotního pojištění; v rámci neživotního pojištění: trh majetkového pojištění, trh odpovědnostních pojištění, trh autopojištění, trh cestovního pojištění atd.; v rámci životního pojištění: trh důchodového pojištění, trh kapitálového životního pojištění, trh investičního životního pojištění atd.; členění dle druhů pojištění: trh pojištění osob, trh pojištění majetku, trh pojištění odpovědnosti), c) hledisko právní povinnosti (dobrovolný trh a trh povinných pojištění). 7. Vymezení trhu hraje podstatnou úlohu v právu hospodářské soutěže. Relevantní trh, uvnitř něhož se má posoudit určitý problém týkající se hospodářské soutěže, se stanoví spojením výrobkového trhu a zeměpisného trhu. Definice obou těchto trhů jsou uvedeny například v bodě 7 a 8 sdělení Evropské komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže společenství (97/C 372/03).

1. Pojistný trh je trh, na kterém se nabízí a poptává pojištění (pojistné produkty). Nebo jej lze jednoduše vymezit jako nákup a prodej pojištění.
2. Výše uvedené vymezení pojistného trhu vystihuje sice jeho podstatu, ale je žádoucí je rozvést. Na straně nabídky jsou pojišťovny (pojistitelé) a jejich pojistné produkty (životního a neživotního pojištění) a na straně poptávky potencinální klienti (fyzické i právnické osoby). Tím však není počet subjektů na trhu vyčerpán. Svoji roli na trhu mají po uzavření pojistné smlouvy pojistník, pojištěné osoby, oprávněné osoby, obmyšlený. Významnou roli na trhu sehrávají také zajišťovny (zajistitelé) a pojišťovací a zajišťovací zprostředkovatelé. Nelze přejít také skutečnost, že pojišťovny investují disponibilní finanční prostředky, jejichž zdrojem je pojistné, což je pokládáno za druhou základní aktivitu pojišťoven vedle poskytování pojistné ochrany.
3. Specifikou pojistného trhu je, že je regulovaný. Regulace je dána právními akty EU a odpovídajícími právními předpisy členského státu EU (viz samostatný pojem „regulace“). K subjektům pojistného trhu v širším slova smyslu pak také patří regulátoři a orgány dohledu a také asociace, které usilují mimo jiné o kultivací etického jednání na trhu.

Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události (viz § 2761 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; úprava pojistného zájmu je obsažena taktéž v § 2762 až § 2765).