Pojistným nebezpečím se rozumí možná příčina vzniku pojistné události (viz § 3 písm. l) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).

1. Pojistné odvětví je vymezeno například jako určitý typ pojištění nebo soubor určitých pojistných nebezpečí nebo jako určitá činnost.
2. Pro účely regulace se pojištění člení do pojistných odvětví, která jsou vymezena zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění. Do pojistného odvětví jsou například začleněny podobné typy pojištění nebo určitá pojistná nebezpečí. V oblasti neživotního pojištění jsou vyčleněna majetková pojištění a pojištění odpovědnosti, pojištění úrazu, pojištění nemoci atd. Přesné vymezení 9 pojistných odvětví životního pojištění a 18 neživotního pojištění lze nalézt v příloze č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (viz také pojem „pojistná odvětví“ výše).

Částka, která je vyplacena oprávněné osobě, když ji v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

1. Pojistnými podmínkami se rozumí podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávané v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky (viz § 3 odst. 2 písm. o) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).
2. V § 2774 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.“.

1. Soubor právních předpisů, které upravují pojištění a pojišťovnictví. Do tohoto pojmu lze zahrnout například též stanovy pojišťovny nebo pojistné podmínky. Tyto dokumenty řeší sice některé otázky autonomně, ale přitom nesmí být v rozporu s právními předpisy (SRN).
2. Pojistné právo představuje souhrn právních norem obsažených v obecně závazných předpisech, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. Pojistné právo veřejné se týká zejména pojišťovnictví, tj. systému a pravidel provozování činností patřících do tohoto odvětví. Stanoví pravidla a podmínky podnikání v pojišťovnictví včetně státního dozoru v této oblasti. Soukromoprávní úprava se týká pojištění, jakožto právního vztahu a upravuje základní pravidla pro smluvní pojištění založené pojistnou smlouvou (dle publikace „Pojistné právo“, JUDr. Věra Škopová, VŠE Praha, 1995, str. 36 - 37).

1. Pojistným rizikem se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím (§ 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
2. V § 2790 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko.“.

1. Pojistné rozpravy jsou pojistně teoretický bulletin, který od roku 1997 vydává Česká asociace pojišťoven. Od této doby – do konce roku 2012 – bylo vydáno celkem 30 čísel s průměrným rozsahem více než 100 stran. V časopise je věnován prostor pojistné teorii, pojistnému právu (tuzemskému i EU), pojistné matematice, ekonomice pojištění, risk managementu, novým pojistným produktům apod. Náklad činí 500 výtisků. Více na www.pojistnyobzor.cz/pojistne-rozpravy
2. Poprvé byl časopis vydán v roce 1957 ve Státní pojišťovně; sloužil především pro prezentaci statistických výsledků této pojišťovny. První svazek byl věnován výkladu k pojistným podmínkám pro pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti a zpracoval ho JUDr. Julius Čapek. Do roku 1968 bylo vydáno celkem 15 svazků Pojistných rozprav. Od roku 1988 do roku 1996 bylo vydáno 12 svazků, většina z nich již Českou pojišťovnou a.s.

Pojistněmatematická funkce je vymezena v čl. 48 směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Tato funkce, kterou musí zřídit pojišťovny a zajišťovny, například koordinuje výpočet technických rezerv, zajišťuje přiměřenost používaných metodik a podkladových modelů, jakož i předpokladů učiněných při výpočtu technických rezerv, posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv, srovnává nejlepší odhady se zkušeností apod. Kompletní obsah této funkce je v čl. 48 pod písmeny a) až i). Mohou ji vykonávat jen osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a které jsou schopné prokázat své příslušné zkušenosti na příslušné odborné a jiné úrovni.

Úprava hodnoty pojistného, výše technických rezerv a dalších početních parametrů tak, aby odrážely skutečný vývoj škod a výplat pojistných plnění.

Tato rizika se týkají provozování pojištění. Lze mezi ně zařadit riziko podtarifování, riziko plynoucí z oceňování, z vývoje provozních nákladů pojišťovny, riziko velkých škod atd. Do tohoto pojmu ale nepatří rizika z kapitálových investic nebo riziko selhání managementu (SRN).