1. Derivát je finanční instrument, který má následující vlastnosti: a) je odvozen od jiného, tzv. „bazického instrumentu“ (někdy „podkladový instrument“). Tím může být cenný papír, komodita atd. Změny v hodnotě bazického instrumentu pak ovlivňují hodnotu derivátu, b) má termínový charakter (obchody mohou být v tomto smyslu buď spotové, nebo termínové), tzn. že čas vypořádání obchodu je vzdálený od času sjednání obchodu (zahrnující především sjednání vypořádací ceny) více, než je dáno technickými možnostmi (např. spotové obchody na burzách jsou vypořádány během jednoho až 5 dnů – záleží na konkrétní burze a jejích technických možnostech). Tuto dobu si dohodnou smluvní strany, c) za sjednání derivátu se neplatí nic nebo minimální částka v poměru k hodnotě podkladového instrumentu. S tím je spojen tzv. Finanční pákový efekt – pokud např. na burze se koupí futures (podobný derivát jako forward, ale je burzovně standardizovaný) za 30 USD a jeho podkladovým instrumentem bude dluhopis o nominální hodnotě 1 000 000 USD, projeví se změna ceny dluhopisu o 20 USD (0,002 %) ve změně ceny futures také zhruba o 20 USD – v tomto případě se však bude jednat o 66 %. Rozdíl mezi vlastněním dluhopisu a futures na tentýž dluhopis je tedy podstatný, neboť u futures je dosahováno pákového efektu – zisky i ztráty jsou mnohem vyšší.“ (http://cs.wikipedia.org). 2. Například v § 3 písm. o) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, je finanční derivát definován takto: „o) finančním derivátem 1. opce, futures, swapy, forvardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, 2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, 3. finanční rozdílové smlouvy,“.

Finančním dohledem nad činností pojišťovny nebo zajišťovny se rozumí kontrola souladu její činnosti s uděleným povolením, její solventnosti, tvorby technických rezerv a finančního umístění (§ 86 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví).

Skupina společností ovládaná společností v čele skupiny. Tyto společnosti poskytují významné služby alespoň ve dvou sektorech finančního trhu (úplná definice například v § 4 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění pozdějších předpisů). Například v § 5 zmíněného zákona je vymezena váha významnosti sektoru a v § 9 určení skupiny jako finančního konglomerátu.

1. Obecně – poměrové ukazatele, které jsou odvozené ze dvou nebo více položek z účetních výkazů.2. Příklady ukazatelů pro finanční analýzu pojišťoven: a) Předepsané pojistné netto (Net Premium Written) / Upravený vlastní kapitálx) (Adjusted Shareholders´ Funds) x) počítá se standardně, například odpočtem nesplaceného základního kapitálu od celkového vlastního kapitálu. Národní úpravy se mohou lišit. Tento ukazatel poměřuje celkové riziko upisování příslušné společnosti ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. b) Předepsané pojistné netto (Net Premium Written) / Předepsané pojistné brutto (Gross Premium Written) Tento ukazatel je nazýván „zadržovací“ (retention) poměr a ukazuje rozsah závislosti na zajištění. c) Provize a upisovací nákladyxx) / Netto zasloužené pojistné (Net Earned Premium) xx) (Commissions and underwriting expenses) Tento ukazatel je nazýván „Expense ratio“ (ukazatel nákladovosti). d) Netto škody (Net Incurred Losses) / Netto zasloužené pojistné (Net Earned Premium) Tento ukazatel je nazýván „Loss ratio“ (škodní poměr). Součet hodnot ukazatelů uvedených v bodě ad c) a ad d) naznačuje výsledek z upisování. Jestliže je jeho hodnota nižší než 100 %, znamená to pojistně-technický zisk, jestliže je větší než 100 %, znamená to ztrátu. Pramen: Finanční analýza v pojišťovnictví, Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., Ing. Josef Keller, Pojistné rozpravy, č. 3/1998 (v článku je prezentován kompletní soubor finančních poměrových ukazatelů používaných v pojišťovnictví). 3. Česká národní banka, která je v ČR orgánem dohledu v pojišťovnictví, zveřejnila ve Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2012 vydané v červnu 2013 (sněmovní tisk 1099) na straně 95 mimo jiné výši níže uvedených vybraných ukazatelů ziskovosti a efektivnosti tuzemských pojišťoven za období 2010-2012:- čistý zisk k aktivům (RoA),- čistý zisk k vlastnímu kapitálu (RoE),- čistý zisk k zaslouženému pojistnému,- pořizovací náklady na pojistné smlouvy k zaslouženému pojistnému,- správní režie k zaslouženému pojistnému atd.

Účetnictví – „Riziko možné budoucí nepříznivé změny v jedné nebo více specifikovaných úrokových sazbách, ceně finančního nástroje, ceně komodity, v měnovém kurzu, cenovém indexu, úvěrovém ratingu nebo úvěrovém indexu nebo jiné proměnné za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné nebude tato proměnná výlučně spojena s jednou stranou smlouvy.“. Viz Dodatek A Mezinárodní standard účetního výkaznictví 4 Pojistné smlouvy dle nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.

Služby, jež poskytují instituce působící ve finančním sektoru. Například v Evropské dohodě zakládající přidružení mezi ČR na straně jedné a ES a jejich členskými státy na straně druhé (č. 7/1995 Sb.) jsou finanční služby vymezeny v Příloze XIVa. Jsou rozčleněny na 12 typů služeb; na prvním místě je přímé pojištění, pak následuje zajištění ..., zprostředkování pojištění ... atd.

Finančním umístěním se rozumí nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny (viz § 3 odst. 1 písm. m) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

1. Národní strategie finančního vzdělávání byla schválena usnesením vlády ČR č. 338 ze dne 10. května 2010. Cílem strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Účelem této strategie není popis realizace konkrétních projektů a programů finančního vzdělávání, ale spíše jejich zastřešení v podobě určení společných cílů, obecných principů a prostředků k jejich dosažení Lze ji najít například na adrese: http://www.msmt.cz/file/11782.
2. Cílem finančního vzdělávání je zvýšit povědomí veřejnosti o výhodách, ale zejména rizicích různých služeb a produktů finančních institucí. K tomu mohou sloužit různé metody a nástroje, jako například televizní a rozhlasové pořady, publikace, semináře a jiné vzdělávací akce, zahrnutí finančního vzdělávání v rozumném rozsahu do školních učebnic a do výuky apod. Více například na http://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/financni_gramotnost/index.html

1. Finanční zajištění slouží za podmínek stanovených zákonem k zajištění pohledávky z právních jednání, která se obvykle uskutečňují na finančních trzích, pro případ, že závazek, který této pohledávce odpovídá, nebude řádně a včas splněn nebo nastane jiná skutečnost stanovená právním předpisem nebo dohodnutá ve smlouvě, jíž bylo finanční zajištění sjednáno, s tím, že v tomto případě vzniká právo uspokojit se z finančního kolaterálu, tj. předmětu zajištění. V ČR je finanční zajištění upraveno zákonem č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
2. Jako finanční zajištění je někdy označováno též finitní zajištění.

Úmyslné poskytování nebo shromažďování jakýmikoli prostředky, přímo či nepřímo, finančních prostředků se záměrem použít tyto zdroje (nebo při znalosti toho, že mají být použity) na podporu nebo provádění teroristických akcí.