1. Zásada dobré víry se uplatňuje v závazkových vztazích. Je nutno totiž zajistit právní ochranu dobré víry toho subjektu, který učiněný právní úkon pokládal za platný (týká se to například § 41a a 42 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; například v § 41a odst. 2 se uvádí, že "neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený“).
2. § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“ To značí, že tento pojem je použit i novém občanském zákoníku. V důvodové zprávě k návrhu nového občanského zákoníku se uvádí: „Výraz „dobrá víra“ však má ve zdejším právním jazyce již svůj osobitý právní význam jako vnitřní (subjektivní) přesvědčení jednajícího o jeho vlastním právním postupu,“ (str. 589 – sněmovní tisk 362), ASPI, důvodová zpráva k NOZ, § 6, str. 30

Tímto pojmem se označuje každé pojištění, které je sjednáno na základě dobrovolnosti. Opakem jsou povinná pojištění, kde zákon stanoví povinnost takové pojištění sjednat nebo tzv. zákonné pojištění, které vzniká ze zákona na základě skutečnosti, se kterou zákon vznik takového pojištění spojuje.

Částka požadovaná od pojistníka (pojištěného), pokud je původní pojistné nedostatečné.

Dohled zahrnující sólo dohled použitý ve vztahu ke všem povoleným členům skupiny spolu se zejména kvalitativním hodnocením skupiny jako celku, přičemž se berou v úvahu všechny vnitroskupinové vztahy, které by mohly mít dopad na finanční situaci jednotlivých povolených členů skupiny.

Dohled nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů vykonává orgán dohledu (v ČR je tímto orgánem Česká národní banka a její postupy upravuje zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

1. Pojišťovnictví je regulovaný ekonomický obor/odvětví. Nezbytnou součástí regulace je též dohled v pojišťovnictví. V ČR jsou jeho úkoly vymezeny zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Předmět dohledu je stanoven v § 85; za stěžejní lze považovat dohled nad "finančním zdravím" pojišťovny. Dohledovým orgánem v ČR je Česká národní banka.
2. Za hlavní cíl dohledu se podle čl. 27 směrnice 2009/138/ES Solventnost II považuje „ochrana pojistníků a osob oprávněných k pojistnému plnění“.

1. Obecně - smluvní závazek států, že si v hospodářském styku budou poskytovat všechny výhody, práva, výjimky, které už tyto státy v předchozím období poskytly nebo v budoucnosti poskytnou kterémukoli jinému státu (viz www.leccos.com).
2. V pojištění jde o příslib pojistitele pojistníkovi, že mu poskytne stejné výhody jako všem jiným pojistníkům. Tato doložka má v praxi minimální význam, protože pojistitelé musí respektovat zákaz poskytovat výhody.
3. V majetkovém pojištění průmyslu a podnikatelů se doložkou nejvyšších výhod obvykle rozumí závazek pojistitele, že v průběhu pojistné doby sjedná doplňková pojištění za původně dohodnuté pojistné.

Doložka (ustanovení) pojistné smlouvy, která specifikuje soudy v dané zemi, jež budou mít pravomoc v případě sporu. Může se jednat i o soudy ve třetí zemi (například v případě pojištění odpovědnosti).

Ujednání v pojistné smlouvě, že po uplynutí pojistné doby se pojistná smlouva prodlužuje o další rok, pokud pojistník nepodal výpověď ve stanovené době před uplynutím pojistné doby (SRN). V pojišťovací praxi ČR se používá například pojem „prolongace“.

Tzv. domácí tarif je určen pro vnitřní (zaměstnanci pojišťovny) a vnější službu (především pojišťovací zprostředkovatelé). Je specielně kalkulován; zohledňuje se mj., že v tomto případě není třeba podrobné poradenství či důkladná péče o klienta a že u daných skupin pojistníků je typický nízký škodný průběh. Musí se však současně respektovat zákaz zvláštního zvýhodňování (SRN). Takový speciální tarif se používá i v ČR například pod názvem „zaměstnanecká sazba“.