Riziko negativní publicity, které může vyvolat ztrátu důvěry v integritu (čestnost, poctivost, bezúhonnost v mravním smyslu) pojistitele, bez ohledu na to, zda je tato publicita odůvodněná a přesná či nikoli nebo jen částečně.

1. Zpětné působení, účinnost se zpětnou platností, zpětná účinnost.
2. Retroaktivitou neboli zpětnou účinností (popř. zpětným působením) právního předpisu se označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením. Rozeznává se retroaktivita (zpětná působnost) pravá a nepravá. Zpětná působnost pravá se pokládá v zásadě za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Podstata tzv. nepravé zpětné působnosti je v tom, že pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními nového právního předpisu i právní vztahy vzniklé před jeho účinností. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností nového předpisu, se však posuzují podle dosavadních předpisů (dopracováno s využitím textu lektora D. Kubáně).

Opětovné postoupení zajištěných rizik či spíše jejich části jiné zajišťovně.

Tato technická rezerva je určená ke krytí závazků z pojistných událostí v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných.

Tato technická rezerva se tvoří u životních i neživotních pojištění, s výjimkou životního pojištění s jednorázovým pojistným. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím nebo s pozdějším účetním obdobím, a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.

Tato technická rezerva se tvoří v souladu s pojistnými podmínkami a používá se na krytí nákladů na prémie a slevy.

V čl. 41 směrnice 2009/138/ES Solventnost II se uvádí, že členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny měly účinný řídící a kontrolní systém (ŘKS), který umožňuje řádné a obezřetné řízení činnosti. Obsah ŘKS je vymezen takto: „Uvedený systém zahrnuje přinejmenším adekvátní transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. Zahrnuje dodržování požadavků stanovených v článcích 42 až 49.“.

Takto se ve zkratce označuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se podle čl. 1 vztahuje na smluvní závazkové vztahy podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů a nevztahuje se zejména na věci daňové, celní či správní. Čl. 7 se týká pojistných smluv.

Takto se ve zkratce označuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Toto nařízení se podle čl. 1 vztahuje na mimosmluvní závazkové vztahy občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní či správní ani na odpovědnost státu za jednání a opomenutí při výkonu státní moci (acta iure imperii).

1. Optimální investování aktiv na základě investiční strategie.
2. Správa majetku, zejména cenných papírů, při důrazu jak na výnosnost aktiv, tak minimalizaci rizik.