1. Má se na mysli přirážka k pojistnému (viz také výše).
2. Pojem z životního pojištění: přirážka k pojistnému z důvodu nebezpečného povolání pojištěného.
3. V soukromém úrazovém pojištění je pojistné obvykle diferencováno podle „nebezpečnosti“ skupin povolání; tím většinou odpadá nutnost použití této přirážky.

1. Poskytnutí pojistné ochrany ještě před uzavřením pojistné smlouvy.
2. V SRN je to možné u škodového pojištění i u životního pojištění.

Příslušným orgánem dohledu se rozumí orgán vykonávající dohled nad pojišťovací nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností zajišťovny (viz § 3 odst. 1 písm. u) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví).

Přispívajícím podnikem se rozumí každý podnik nebo jiný subjekt (bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá), který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako jejich kombinace a který nabízí penzijní plány nebo platí příspěvky instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Tento pojem se obvykle vysvětluje jako kumulativní tlak na větší počet institucí, aby v tutéž dobu prodaly aktiva nebo zvýšily kapitál z důvodu solventnostních kapitálových požadavků, čímž potencionálně mohou způsobit extrémní pohyby na trhu.

Způsob, jak a kým jsou kontaktováni klienti pojišťovny. Ta může využívat pojišťovací zprostředkovatele, zajišťovat prodej přes banku, svými zaměstnanci, využitím internetu, ale také často třetími osobami, jejichž hlavní činnost nemá nic společného s pojištěním (například automobilové kluby, prodejci automobilů, zásilkové domy, poskytovatelé kreditních karet, cestovní kanceláře apod.).

„Prognózou rozdělení pravděpodobnosti“ se rozumí matematická funkce, která přiřazuje vyčerpávajícímu souboru vzájemně se vylučujících budoucích událostí pravděpodobnost uskutečnění (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 13 odst. 38).

1. Obecně – v souladu se zákonem může být určitá osoba zbavena povinnosti mlčenlivosti, nemluvě o zákonných výjimkách.
2. Například v SRN se tento výraz používá i u zdravotního pojištění. Na základě prohlášení o zbavení mlčenlivosti si mohou pojistitelé v souvislosti se zkoumáním návrhu na pojištění ověřovat zdravotní stav zájemce o pojištění u příslušných lékařů či poskytovatelů zdravotní péče (SRN).
3. V § 50 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je obsažena následující úprava: "(1) V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny úmrtí pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného.". Tím je poskytovatel zdravotní péče zbaven povinnosti zachovávat mlčenlivost.
4. § 2864 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „Pojistitel má právo zjišťovat při šetření škodné události údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného, udělí-li mu k tomu poškozený nebo jiná oprávněná osoba souhlas; § 2828 se použije obdobně.“.

1. Pojištění: promlčení je upraveno v § 8 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, takto: "Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou pojištěný odpovídá.".
2. § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.“.
3. Promlčení je vymezeno v § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, takto: „Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat Prekluze je upravena v § 654 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, takto: Prekluze je upravena v § 654 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, takto: „(1) Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to účastník nenamítne.“. Je nutné neopomenout rovněž ustanovení § 620, § 629, § 636, § 637 a § 2771 zákona č. 89/2012 Sb.

V čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU je stanoveno, že podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti EU rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv. To znamená, že každá zátěž, finanční nebo správní, dopadající i na hospodářské subjekty a občany by měla být co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo. Zásada proporcionality vyžaduje, aby příslušná opatření byla proporcionální – přiměřená, tj. vhodná a nutná. Důraz na proporcionalitu je kladen i ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II. Například v odst. 19 preambule se konstatuje, že směrnice by neměla představovat pro malé a střední podniky příliš velkou zátěž. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je uplatnění zásady proporcionality. Vezmeme-li v úvahu celý soubor opatření k Solventnosti II, je možné konstatovat, že se podařilo využít proporcionalitu pouze minimálně. To ovšem neznamená, že by na ni mělo být zapomenuto při revizích směrnice Solventnost II.