Požadovanou mírou solventnosti se obvykle rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti (viz § 76 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

1. Požár bývá obvykle vymezen v pojistných podmínkách pro pojištění majetku.
2. Například ve všeobecných pojistných podmínkách České pojišťovny a.s. pro pojištění majetku občanů je obsažena tato definice: „Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Požárem není žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení (zařízení), pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požáru nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následků.“.

1. Pojištění například budov nebo domácností pro případ požáru.
2. Pojištění pro případ škod vzniklých požárem, bleskem, explozí a pádem letadla. Předmětem pojištění jsou zejména budovy (SRN).

Zkratka pro zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu. Cílem opatření státu je zabránit této trestné činnosti (viz zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů).

Největší škoda, s níž se při nějaké události, s přihlédnutím k daným rizikům, musí počítat.

Pravděpodobná maximální škoda (PML) je maximální škoda, které by mohl být pojistitel vystaven v případě jedné příslušné pojistné smlouvy. Nejčastěji je spojována s pojištěním majetku, zvláště pojištěním pro případ požáru. Pro pojistitele představuje nejhorší možný scénář. Pojistitelé používají rozsáhlé soubory dat, včetně PML, aby správně ocenili přijímané riziko a stanovili odpovídající pojistné. V praxi ale existuje více definic PML a mohou být rovněž používány v rozdílném rozsahu. Existují tři různé přístupy k PML: 1. PML je maximální procento rizika, u něhož by mohla nastat škoda v daném čase; 2. PML je maximální výše škod, které by mohl pojistitel likvidovat v příslušné oblasti předtím, než se stane insolventním; 3. PML je celková škoda, které by mohl být pojistitel vystaven v případě jedné konkrétní pojistné smlouvy.

1. Pravidla jednání (chování) fyzických a/nebo právnických mohou být stanovena právním předpisem nebo je může vydat například orgán dohledu v pojišťovnictví jako (nezávaznou) metodiku nebo je může vydat asociace jako dokument závazný nebo doporučující pro členy nebo se může jednat o dokument pro interní potřebu určitého podniku či instituce apod. Podstatou je úprava jednání určitých osob při výkonu podnikatelské činnosti nebo v zaměstnání.
2. Pokud jde o pravidla jednání stanovená právním předpisem, lze uvést následující příklady: a) § 21 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, zní: „(1) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.“, b) pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti jsou vymezena v § 54 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, takto: „(1) Penzijní společnost při výkonu své činnosti jedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků, zejména plní tyto povinnosti: a) řádně a bez zbytečného odkladu umisťuje příspěvky účastníků, jejich zaměstnavatelů a státní příspěvky do účastnických fondů, b) provádí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci, c) nemanipuluje s trhem, d) nezneužívá vnitřní informace a zamezuje přístup k vnitřním informacím, e) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace, f) nenarušuje celistvost trhu, g) nenabízí výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit, h) provádí obchody za nejlepších podmínek, i) zpracovává obchody spravedlivě a bez zbytečných průtahů, j) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku finančních ztrát, k) provádí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací, l) neprovádí nadbytečné obchody bez ohledu na nejlepší zájmy účastníků, m) porovnává kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle odstavce 1.“.
3. Příkladem pravidel jednání přijatých asociací může být například Kodex etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven (www.cap.cz).
4. Jako příklad pravidel jednání platných pro zaměstnance určité instituce lze uvést například „The Financial Services Authority Code of Conduct“ (pravidla jednání britského úřadu pro finanční služby z roku 2012 – viz www.fsa.org.uk).

Pravidla přijatelnosti klienta zavede a uplatňuje instituce (tedy i pojišťovna) podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Podle těchto pravidel a s ohledem na rizikový profil klienta „a) provádí kategorizaci klientů, b) stanoví podmínky, při jejichž splnění neuzavře s klientem obchodní vztah nebo již existující obchodní vztah s klientem ukončí, c) stanoví postupy pro zjišťování rizikových faktorů …, d) stanoví postupy uplatňované vůči klientům, u nichž byl zjištěn rizikový faktor (dále jen „rizikový klient“).“.

Orgány EU mohou vydávat tyto závazné právní akty: nařízení, směrnice a rozhodnutí. Existují však také nezávazná doporučení a stanoviska. Výklad jednotlivých pojmů naleznete zde ve slovníku. Viz čl. 288 Smlouvy o fungování EU.

Právní dohled je částí celkového dohledu nad činností pojišťovny. Orgán dohledu věnuje pozornost tomu, zda jsou dodržovány závazky vůči pojištěným a zda jsou dodržovány zákony, které se týkají činnosti pojišťovny (SRN).