Úřední listina osvědčující úmrtí dané osoby.

Životní pojištění: zisk z úmrtnosti nastává tehdy, jestliže skutečná úmrtnost je nižší než podle úmrtnostních tabulek kalkulovaná pravděpodobnost úmrtí.

Hodnota stanovená pro účely zdanění, která se obvykle značně odlišuje od pojistné hodnoty.

Pojištění vhodné pro podniky se značně kolísajícím množstvím zásob, které zamezuje přepojištění či podpojištění, neboť se sice stanoví nejvyšší možná pojistná částka a zálohové pojistné, ale skutečné pojistné se obvykle počítá na základě hodnot hlášených ke konci každého měsíce (SRN).

Tichým zprostředkovatelem se rozumí pojišťovací zprostředkovatel, který se vůbec nedostane do kontaktu se zájemcem o pojištění, ale předává pojišťovně či nadřízenému zprostředkovateli pouze adresy zájemců o pojištění a informace o jejich pojistných potřebách (SRN).

Pojem v životním pojištění: obvyklý poplatek, který musí uhradit pojistník v případě, když vypoví kapitálové životní pojištění (SRN).

Stornokvótou se rozumí například v životním pojištění poměr mezi počtem předčasně ukončených pojistných smluv (na základě odkupu, přeměny na pojištění bez placení pojistného apod.) a průměrným počtem smluv v pojistném kmeni či počtem smluv tzv. nové produkce (SRN).

Opatření pojišťovny ke snížení počtu storen.

Tímto pojištěním je kryto zvláštní riziko u osob, které ve své pracovní činnosti mohou přijít do styku s ozářením z vyráběných látek nebo přístrojů. Škody na zdraví způsobené ozářením jsou v klasickém úrazovém pojištění v zásadě vyloučeny. V mnoha pojistných smlouvách je však tato výluka vypuštěna. Pak jsou škody na zdraví způsobené např. rentgenovým zářením či laserovým zářením pojištěny, a to základě doplňkových pojistných podmínek. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 775

Metoda hodnocení solventnosti, která poskytuje k úvaze dopad souboru alternativních předpokladů a výsledků, které jsou nepříznivé. Sleduje se vliv na aktiva, pasiva a činnost pojišťovny.