BaFin je institucí veřejného práva způsobilou k právům a povinnostem. Jde o německý orgán dohledu nad činností pojišťoven, penzijních fondů, úvěrových institucí, poskytovatelů finančních a platebních služeb, společností spravujících kapitál a obchodníků s cennými papíry. Jeho práva a povinnosti upravují zákony týkající se finančních služeb jako celku a jednotlivých sektorů finančního trhu. Pokud jde o pojišťovnictví, tak zásadní význam má zákon o dohledu nad pojišťovnictvím, který lze srovnat s českým zákonem o pojišťovnictví. Předmětem dohledu nad pojišťovnami je především solventnost, likvidita a ochrana spotřebitele. BaFin je příslušný i v oblasti boje proti praní špinavých peněz. BaFin podléhá právnímu a odbornému dohledu ze strany Spolkového ministerstva financí. Oficiální anglický název BaFin zní: "Federal Financial Supervisory Authority". Vzhledem k tomu by bylo možné BaFin v češtině označit nejen jako ústav, ale i jako orgán, nebo úřad. Pramen: BaFin - viz https://www.bafin.de/DE/Startseite/startseite_node.html

Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami dohlíží na činnost zejména bank, pojišťoven a investičních společností.

V Německu se tento pojem používá především v politickém prostoru a má se jím na mysli zásadní přestavba systémů zdravotního pojištění. Cílem by mělo být pouze jedno zákonné (veřejné) pojištění pro všechny s tím, že pouze zbytková rizika by byla kryta soukromým pojištěním. Existuje však také jiná představa občanského pojištění, tj. že veřejné i soukromé zdravotní pojišťovny by měly poskytovat plnění za stejných podmínek. Realizace takového občanského pojištění se ale v nejbližších letech nepředpokládá. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 155.

Jde o speciální majetkové pojištění pro osoby pobývající delší dobu v kempinku ve stacionárních obytných přívěsech nebo kempinkových dodávkových automobilech (SRN).

Příjem nebo výdej peněžních prostředků. Peněžní tok tedy představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků. Vypovídá o schopnosti podniku generovat peněžní prostředky.

V Německu se věnuje tomuto pojištění pozornost i na úrovni GDV (Celostátní svaz německého pojišťovnictví). GDV prezentuje plnění ze standardního kybernetického pojištění takto: • odškodnění v případě přerušení provozu • úhrada nákladů na obnovu dat • převzetí škod způsobených třetím osobám • platby za prověření IT a za získání důkazů • nabídka právního poradenství při narušení ochrany dat • zaplacení krizového komunikátora a úhrada nákladů call centra. Tento svaz vypracoval též vzorové pojistné podmínky, jež jsou nezávazné, dobrovolné a odchylná ustanovení jsou možná. Tento dokument má 41 stran, je tedy dosti podrobný a vyžaduje důkladné studium. Jelikož cílem tohoto výkladu je toliko upozornit na existenci vzorových pojistných podmínek GDV, níže bude spíše pro základní představu odborníků prezentováno jen několik vybraných ustanovení: • předmět pojištění - předmětem pojištění jsou majetkové škody v rozsahu podle následujících ustanovení, které byly zapříčiněny v důsledku narušení informační bezpečnosti; • narušení informační bezpečnosti – narušením informační bezpečnosti se rozumí omezení dispozice, integrity, důvěrnosti elektronických dat pojistníka, nebo systémů zpracovávajících údaje, které se využívají k výkonu jeho provozní činnosti nebo k výkonu povolání; • majetkové škody - majetkové škody jsou takové škody, které nejsou ani škodami na zdraví (úmrtí, zranění, poškození zdraví člověka), ani věcnými škodami (poškození, pokažení, zničení, nebo zmizení věcí) a ani se bezprostředně z takových škod neodvozují. Elektronická data nejsou ve smyslu těchto ustanovení věci. Ztráta elektronických dat jako důsledek zmizení věcí zůstává jako majetková škoda pojištěna; • pojistná událost – pojistnou událostí je poprvé zjištěná a ověřená škoda (podle ustanovení o předmětu pojištění). Pojistná událost musí nastat během účinnosti pojištění. Pramen: GDV. Das leistet eine Cyberversicherung. 1. 3. 2018;.AVB Cyber. April 2017. Dustupné z WWW: http://www.gdv.de

V tomto případě se má na mysli NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Z Čl 1 nařízení (Předmět a cíle) vyplývá, že "toto nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů.". Podle Čl. 2 odst. 1 se "toto nařízení vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.".

Pojistná smlouva, jež je uzavřena na dobu neurčitou. Může být oběma smluvními stranami vypovězena jen ke konci příslušného pojistného období. Výpovědní lhůta se musí pohybovat od jednoho do tří měsíců (SRN).

Tento pojistně-matematický pojem se používání v životním pojištění (SRN). Krycím kapitálem se rozumí např. rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných budoucích pojistných plnění a současnou hodnotou budoucího pojistného (prospektivní krycí kapitál). Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 180.

Původně pojem pro individuálně vytvářenou pojistnou ochranu, aby se pojištění přizpůsobilo speciálnímu pojistnému riziku. V poslední době se tento pojem používá jako synonymum pro pojistné produkty (SRN).