1. § 2873 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „(1) Sázkou se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným. (2) Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázka neplatná.“.
2. Bližší vysvětlení rozdílu mezi pojištěním a sázkou je obsaženo v důvodové zprávě k návrhu nového občanského zákoníku (viz sněmovní tisk 362, str. 1089 – 1090, ASPI, důvodová zpráva k NOZ, § 2757, str. 482). Účelem sázky nebo hry je tedy stvrzení vítězství nebo spekulace na zisk. Naproti tomu u pojištění je podstatný pojistný zájem, projevující se jako potřeba získat pohotovou peněžitou sumu pro určitou eventualitu, která sama buď vyvolá majetkovou potřebu, anebo činí žádoucím uspokojení již existujících potřeb určité osoby nebo osob; účelem pojištění není obohacení oprávněné osoby.“.

Předtím než se pojistný produkt s investiční složkou začne nabízet retailovým investorům, musí být vypracován dokument "Sdělení klíčových informací" a musí být tvůrcem/poskytovatelem zveřejněn na jeho internetových stránkách. Informace v něm obsažené jsou předsmluvními informacemi. Sdělení klíčových informací musí obsahovat například tyto informace: 1. na začátku sdělení název produktu s investiční složkou, totožnost tvůrce produktu s investiční složkou a jeho kontaktní údaje, informace o příslušném orgánu tvůrce produktu s investiční složkou a datum vypracování sdělení; 2. tam, kde je potřeba, upozornění týkající se srozumitelnosti v tomto znění: "Produkt, o jehož koupi uvažujete, je složitý a může být obtížně srozumitelný"; 3. v oddíle nazvaném "O jaký produkt se jedná?" podstatu a hlavní rysy daného produktu s investiční složkou, včetně: a) typu produktu s investiční složkou; b) cílů tohoto produktu a prostředků k jejich dosažení, zejména pak toho, zda je cílů dosahováno přímou nebo nepřímou expozicí vůči aktivům z podkladových investic, včetně popisu příslušných podkladových nástrojů nebo referenčních hodnot s uvedením trhů, do kterých produkt s investiční složkou investuje, včetně případných konkrétních environmentálních nebo sociálních cílů, na něž se produkt zaměřuje, jakož i způsob stanovení návratnosti; c) popisu typu retailového investora, jemuž má být produkt s investiční složkou nabízen, zejména pokud jde o investiční horizont a schopnost nést investiční ztráty; d) údajů o pojistných plněních v případě, že je produkt s investiční složkou nabízí, včetně okolností, které právo na pojistná plnění zakládají; e) doby trvání produktu s investiční složkou, pokud je známa.

Pojištění: centrální zpracování pojistných smluv (životního a zdravotního pojištění) uzavřených mateřským podnikem pro své zaměstnance, kteří působí ve dvou nebo více zemích. Tento postup slouží k optimalizaci nákladů. Na základě snížení správní režie a příznivého škodního průběhu mohou být vypláceny tzv. poolingové dividendy.

Zajištění: povinnost zajistitele nést závazek za převzaté riziko od pojistitele. Takový princip se týká například také kulančního odškodnění (viz samostatný pojem „kulanční likvidace“ v této encyklopedii).

1. Sdruženou pojistnou smlouvou se rozumí například pojištění více pojistných nebezpečí jednou pojistnou smlouvou, aniž je rozčleněna celková pojistná částka.
2. Dvě nebo i více majetkových pojištění a/nebo odpovědnostních pojištění jsou zahrnuta do jediné pojistné smlouvy.

1. Pojištění pro případ více pojistných nebezpečí (například živel, požár, odcizení).
2. Rodinné pojištění: zahrnuje pojištění domácnosti, pojištění občanské odpovědnosti, úrazové pojištění …
3. Dvě nebo i více právně samostatných pojistných smluv je uvedeno v jedné pojistce (SRN).

„Sdružováním produktů“ se rozumí nabízení jedné nebo více doplňkových služeb společně s pojistnou službou nebo produktem v balíčku, přičemž tato pojistná služba nebo produkt jsou zákazníkovi zpřístupněny odděleně, avšak ne nutně za stejných podmínek, za jakých jsou nabízeny ve spojení s doplňkovými službami.“. Viz čl. 2 odst. 20 návrhu směrnice o zprostředkování pojištění – COM(2012) 360.

Selekcí se v pojištění rozumí posuzování v rámci zkoumání návrhu na pojištění, zda se jedná o normální riziko nebo o zvláštní subjektivní nebo objektivní riziko. Zvlášť "nevítaná" rizika lze často pojistit jen s přirážkou k pojistnému nebo se spoluúčastí. Některá rizika musí pojistitel odmítnout.

1. Sídlem se rozumí sídlo zapsané v rejstříku (viz čl. 20 směrnice 2009/138/ES Solventnost II).
2. Podle § 38h odst. 1 písm. a) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se sídlem rozumí umístění podniku.

1. Škody se v zásadě dělí na skutečné škody (tj. zmenšení majetku poškozeného) a ušlý zisk (to, čeho se mohlo poškozenému dostat při obvyklém sledu událostí, nebýt vzniku škody).
2. Škoda se chápe jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz, nedochází-li k naturální restituci (Jehlička, Švestka, Škárová a kol., Občanský zákoník, komentář, 9. vydání, C. H. Beck 1994, str. 632).
3. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, používá v zásadě místo pojmu „škoda“ pojem „újma“. Přesná formulace je obsažena v § 2894 odst. 1, který zní: „(1) Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).“.