- Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody (viz cs.wikipedia.org).
- Rozhodčí řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
- Pojistníkovi a pojistiteli nic nebrání, aby se v pojistných podmínkách dohodli na využití rozhodčího řízení. Příslušné ustanovení zní například takto: „Smluvní strany se dohodly, že všechny majetkové spory vzniklé z uzavřené pojistné smlouvy nebo v souvislosti s ní, které se týkají úplného i částečného nezaplacení běžného či jednorázového pojistného, jeho výše nebo splatnosti, budou rozhodovány s vyloučením pravomoci obecných soudů v rozhodčím řízení s výjimkou …“ (viz Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění VPP ÚP, www.ceskapojistovna.cz, 18. 11, 2012).
- Ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II je rozhodčí řízení zmíněno v rámci právní úpravy pojištění právní ochrany. Čl. 203 zní: „Členské státy zajistí, aby v případě rozdílnosti názoru pojišťovny právní ochrany a pojištěné osoby byl spor urovnán v rozhodčím řízení nebo jiném řízení se srovnatelnými zárukami objektivnosti, aniž je tím dotčeno případné právo obrátit se na soud, které může stanovit vnitrostátní právo. V pojistné smlouvě se stanoví, že pojištěná osoba má právo využít těchto řízení.“.
rozhodčí řízení | Schiedsverfahren | arbitration
