1. Pojistná smlouva, jejíž obsah (případně čas ujednání) není výsledkem jednání, ale je určen jednou ze smluvních stran a druhá strana má pouze možnost smlouvu zcela přijmout nebo nepřijmout; jedna strana nemá tedy možnost obsah smlouvy ovlivnit.
2. Tzv. adhezní smlouvy nejsou zvláštním smluvním typem a označení těchto smluv jako adhezních je nepřesné, spíše slangové. Přídavné jméno „adhezní“ se vztahuje ke způsobu uzavírání smlouvy, nikoli ke smlouvě samotné. Správně by měl být používán výraz „smlouvy uzavírané adhezním způsobem“. Podstata je v tom, že v daném případě pojistná smlouva nevzniká tak, že strany obsah smlouvy ujednávají, ale tím způsobem, že jedna strana předloží druhé hotový text smlouvy a druhá strana má možnost návrh buď přijmout, anebo odmítnout. Pro velký počet standardizovaných případů je to postup racionální a z hlediska nákladů ekonomicky účelný. Nezřídka ale dochází k tomu, že při tomto způsobu uzavírání smluv silnější strana vnutí slabší straně smluvní podmínky výhodné pro sebe a nevýhodné pro druhou stranu. Proto v § 1798 až 1801 nového občanského zákoníku jsou podrobně upravena pro takové smlouvy pravidla inspirovaná jednak některými zahraničními občanskými zákoníky, jednak nadnárodními projekty jako jsou zejména návrh evropského zákoníku o smlouvách (Code europeen des Contrats. Avant-projet) a návrh obecného referenčního rámce pro evropský občanský zákoník (Draft Common Frame of Reference). Viz důvodová zpráva k návrhu OZ, k § 1787-1790, str. 994, sněmovní tisk 362; ASPI, důvodová zpráva k NOZ, § 1798-1801, str. 391

Nákup pojištění ve větší míře osobami s nadprůměrnou mírou pravděpodobnosti vzniku pojistné události než osobami s podprůměrnou mírou pravděpodobnosti (pojistitelé obvykle reagují zvýšením pojistného nebo nepojišťují vůbec; v některých evropských státech je například nepojistitelné riziko povodně).

Tímto rizikem se rozumí citlivost hodnot aktiv, závazků a finančních nástrojů na změny úrovně tržních cen akcií nebo jejich volatility (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, Čl. 105 odst. 5 písm. b)).

Listina vystavená obvykle peněžním ústavem; příkazní smlouva, která představuje závazek peněžního ústavu poskytnout podle příkazu jiného třetí osobě plnění, pokud oprávněný splní podmínky akreditivu; obvykle se požaduje předložení příslušných dokladů (faktury, pojistné smlouvy atd.).

1. Aktiva – obecně majetek, který patří určité osobě.
2. Aktiva pojišťovny zahrnují: a) dlouhodobý majetek (nehmotný, hmotný, finanční), b) oběžný majetek (pohledávky, zásoby, peněžní prostředky), c) přechodná aktiva (příjmy a náklady příštích období).

Koncentrace rizika, kdy pojistitel například zjišťuje, že má hodně sjednaných pojištění stejného typu ve stejné geografické oblasti, která by všechna mohla být vystavena riziku a tím škodám ve stejnou dobu. Kromě geografické akumuluace se provádí i sektorová akumulace apod.

Akumulační fází se obvykle u některých spořicích produktů a konkrétně u panevropského osobního penzijního produktu (PEPP) rozumí období, během něhož se na účtu PEPP akumulují aktiva a jež trvá zpravidla do doby, než začne výplatní fáze.

1. Návrh základního ustanovení o odvážných smlouvách vymezuje podstatnou náležitost odvážných smluv jako ujednání prospěchu, anebo neprospěchu jednoho či více - a to i všech - smluvníků v závislosti na nejisté události. Úplatnost nebo bezúplatnost se v navrženém ustanovení neuvádí, neboť odvážná smlouva může být uzavřena tím i oním způsobem. Formulace ustanovení přihlíží především k úpravě rakouské (§ 1267 a 1268 ABGB) a nizozemské (7A:1811 BW). Povaha odvážných smluv vylučuje, aby na závazky z nich vzniklé byla aplikována ustanovení o změně okolností nebo neúměrném zkrácení. Viz návrh OZ, důvodová zpráva k § 2728 až § 2729, str. 1086-1087, sněmovní tisk 362; ASPI, důvodová zpráva k NOZ, § 2756-2757, str. 479
2. Mezi smlouvy odvážné patří též sázka, hra a los. V důvodové zprávě k návrhu nového občanského zákoníku – k § 2843 až 2853 (sněmovní tisk 362, str. 1109) se uvádí: „Dosavadní kusou úpravu sázky, hry a losu se navrhuje nahradit úpravou podrobnější, odpovídající klasickému pojetí i některým moderním trendům v soudobém zákonodárství. Sázka je smlouva, kterou se alespoň jedna ze stran zavazuje plnit cenu nebo výhru v závislosti na pravdivosti tvrzení o skutečnosti stranám neznámé. Při hře plnění jedné strany závisí na výsledku činnosti stran, přičemž mezi činností a plněním není vztah ekvivalence. Jedná-li se o los, pak strana, která los vydala, slibuje držiteli losu plnení, bude-li los tažen. (ASPI,  důvodová zpráva k NOZ, § 2873 - 2883, str. 499)

Do tohoto pojmu je řazeno například finitní (finanční) zajištění nebo sekuritizace pojistných rizik.

Alternativa k soudnímu projednávání [může jít například o arbitrážní (rozhodčí) řízení nebo mediaci - smírčí řízení].