- „Likvidačním řízením“ se rozumí kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, což nevyhnutelně zahrnuje určitou intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu, včetně případů, kdy jsou kolektivní řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou způsobena platební neschopností či zda jsou dobrovolná nebo povinná (viz čl. 2 písm. d) směrnice 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven a čl. 268 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES Solventnost II – jakmile směrnice Solventnost II nabude účinnosti, tak se tím zrušuje směrnice 2011/17/ES).
- Likvidační řízení je pak upraveno například v čl. 273 směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Rozhodnutí o jeho zahájení ve vztahu k pojišťovně, včetně jejích poboček v jiných členských státech, jsou oprávněny přijmout pouze příslušné orgány domovského členského státu a je uznáváno bez dalších formalit v celém Společenství.
- Likvidace tuzemské pojišťovny je upravena v § 123 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Z pravidel vymezených v tomto ustanovení je třeba poukázat zvláště na znění odst. 4: „(4) Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a aktiva ve výši požadavku na garanční fond podle § 77, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.“.
likvidační řízení | Liquidationsverfahren | winding up proceedings
