Češi změny klimatu pozorovali spíše z dálky
Pokrývají pojistky majetku veškeré škody způsobené počasím? Pokud ne, jaké jsou nejčastější výjimky?
Nečekaný úder tornáda na jižní Moravě znovu poukázal na fakt, že Češi pojištění majetku využívají stále ještě méně než v jiných zemích. Proti západní Evropě na tom nejsme v tzv. propojištění nejlépe. Zatímco na Západě je propojištěnost nemovitého majetku více než 90 procent, v Česku je to zhruba padesát.
U většiny pojištění majetku občanů je většina rizik způsobených živelními události již zahrnuta v základním rozsahu pojistky, úskalím mohou být spíše nedostatečné limity. Klient, a upřímně řečeno i pojišťovny, si uměl představit, že přijde vichřice a zničí klientovi střechu, ale ne že mu zdevastuje celý dům. Právě u vichřice, kde doposud v ČR jen málokdo předpokládal příchod tornáda, bylo tedy běžným standardem toto riziko pojišťovat málo, např. jen na hodnotu střechy a tím klientovi ušetřit určitou část pojistného.
Jak vlastně pojišťovny kalkulují výši pojistného? Počítají s klimatickou změnou a mají k dispozici potřebné modely, anebo používají spíše historická data?
Pro výpočet pojistného používají pojišťovny veškerá data, která mají k dispozici z minulých živelních událostí a s nimi pracují tak, aby dokázaly pokrýt škody, které mohou očekávat v budoucnu. Pojistné musí celkově být stanoveno podle zásad pojistné matematiky tak, aby dokázalo veškeré varianty škod pokrýt.
Navíc pro případ velmi nepříznivého vývoje škod musejí pojišťovny disponovat dostatkem kapitálu, aby i v této situaci dokázaly škody pokrýt. Všechno toto modelování ve spolupráci pojišťoven a zajišťoven se neustále vyvíjí a zdokonaluje.
Pro naše území jsou velmi dobře propracované zejména povodňové mapy, které jsou průběžně aktualizovány také o nová protipovodňová opatření. Toto modelování se rozvinulo výrazně po povodních v roce 2002.
Pojišťovny pracují také s klimatickými modely. Ukazuje se ale, že změny klimatu se zrychlují a že řadu, často lokálních, avšak o to větších výkyvů počasí a s tím spojených rizik, tyto modely nedokážou dost dobře zachytit. Pojišťovny proto ve zvýšené míře nyní pracují společně se zajišťovnami a klimatology na tom, aby do svých rizikových modelů dokázaly lépe zachytit i tyto jevy.
Jaký je vývoj pojistných plnění v souvislosti s výkyvy počasí v posledních několika desetiletích?
Celosvětové pojištěné škody z přírodních živlů narostly za posledních 30 let na sedminásobek, v roce 2020 tak dosáhly téměř 70 miliard dolarů ročně. Jde často o škody způsobené hurikány a v posledních letech i suchem a požáry, takže našemu území se tento setrvalý nárůst zatím do značné míry vyhnul.
Až do letošního roku a výskytu tornáda tak u nás byly nejvýznamnějšími událostmi povodně na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002. Na druhé straně i u nás pozorujeme nárůst škod způsobených větrnými smrštěmi, lokálními záplavami z prudkých dešťů a kroupami.
Je zásadní, aby pojišťovna dokázala dostát svým závazkům nejen při příznivém nebo středním vývoji, ale i v situaci extrémně nepříznivé bilance škod jako byly povodně v letech 2002, 2010, 2013 i aktuální živelní škody spojené s tornádem na jižní Moravě. Díky kvalitním postupům a dostatku prostředků, jejichž výše vychází právě ze všeho modelování rizika, platí, že pojišťovny vždy dokázaly závazky splnit a klientům pomoci.
Vyvíjí pojišťovny nějaké speciální produkty zaměřené na dopady klimatické změny? Nejde jen o spotřebitelské pojištění, ale i firemní a „státní“.
Negativní dopady zvýšených extrémů počasí pojišťovny pokrývají již ve svých stávajících produktech, ať se to týká pojištění majetku nebo třeba pojištění zemědělských rizik. Co se mění z pohledu klienta, je, že se v souvislosti se změnou klimatu skutečně vyplatí být proti této nahodilosti pojištěný, protože nahodilé extrémní klimatické jevy přichází častěji a to i do míst, kde se dříve nevyskytovaly.
Jaký je vztah Čechů k rizikům klimatické změny? Zaznamenáváte zde nějaký posun?
Jsme přesvědčení, že můžeme spolupracovat více se státem na identifikaci rizik a využití našich dat o škodách a predikcí vývoje. Chci, abychom více byli zapojeni do diskuse o stavu krajiny, její odolnosti, schopnosti zadržet vodu. A jsem si jistý, že k tomu máme nástroje, jimiž bychom mohli motivovat např. zemědělce k hospodaření, které nezpůsobuje erozi krajiny. Za každou bleskovou povodní a nánosy bahna v blízké vesnici stojí buď přílišná regulace vodního toku a anebo neodpovědný zemědělec.
Vidíme, že touto problematikou se zabývá čím dál více nejen korporací a institucí, ale i jednotlivců. Ačkoliv rychle narůstá podíl lidí, kteří se klimatické změny obávají, většina si zatím nepřipouští, že by se i nás mohla přímo týkat.
Vzhledem k tomu, že jsme v minulosti nebyli nikdy vystaveni přílišným výkyvům počasí, neležíme u moře ani vysoko v horách, je jasné, že Češi klimatické změny pozorovali spíše z dálky. Každá katastrofa, jako jsou zničené vesnice po tornádu, ale zvyšuje zájem občanů o ochranu před vlivem klimatických změn.
Jak se staví pojišťovny k dekarbonizaci? Budou bonifikovat „uhlíkově zodpovědné“ chování?
Přístup většiny pojišťoven spočívá v tom, že aktivně podporují dekarbonizaci podnikání svých klientů. Věří, že právě to je nejúčinnější způsob, jak dosáhnout skutečně udržitelné transformace v rámci reálné ekonomiky. Pojišťovny jsou také připraveny vyvodit důsledky, v posledních dvou letech například jedna z největších pojišťoven rozhodla o neobnovení pojistného krytí pro čtyři společnosti spřízněné s uhlím, protože od nich v uspokojivé podobě nezískala jejich plány na jeho opuštění.
