Situaci chce řešit i ministerstvo zemědělství novelou zákona o myslivosti, která už prošla vládou a budou se jí zabývat poslanci. Jedním z jejích cílů je redukovat vysoké stavy zvěře, a tím i výši zmíněné škody.

Novela má mimo jiné upravit plánování honů. „Povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře se bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Počty ulovené zvěře se v průběhu let výrazně zvýšily. Zatímco v roce 1952 bylo odloveno 478 divokých prasat, v roce 2022 to bylo už 178 461. A z 835 odlovených kusů daňka se pak číslo vyšplhalo na 38 691 kusů před dvěma lety.

„Z těchto údajů je velmi dobře patrný trend nárůstů populací spárkaté zvěře, který se neustále zvyšuje, to znamená, že dlouhodobě není loven přírůstek zvěře a její stavy dosud rostou stejným tempem jako odlov. Skutečné stavy zvěře přitom odpovídají zhruba trojnásobku odlovu, kromě prasat, kde je to méně,“ řekl serveru Lidovky.cz Kamil Turek, který v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů vede oddělení myslivosti. Jde o odbornou organizaci spadající pod ministerstvo zemědělství. Škody v lesích jsou podle něj ročně téměř 270 milionů korun. Vysoké stavy zvěře vedou i ke vzrůstajícím počtům dopravních nehod. Ještě před deseti lety bylo evidováno 7437 srážek se zvěří, loni už to bylo 17 089 srážek v průměru se škodou 43 593 korun. Celkem tyto nehody stály loni téměř 745 milionů korun. Vedle materiálních škod si srážky se zvěří vyžádaly od roku 2014 také 19 lidských obětí. „Často pořádáme v regionech semináře o nehodových lokalitách, abychom je identifikovali a pomáhali místní správě a samosprávě nehodové lokality opravdu odstraňovat. Za ty roky, co tyto semináře realizujeme, zároveň vidíme, že nehodových lokalit, kde řešíme srážky se zvěří, bohužel intenzivně přibývá,“ řekl ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Jan Matoušek pro iDnes.cz.

Nejen proto je podle odborníků i ministerstva zemědělství potřeba zjednodušit myslivecký zákon tak, aby se mohl stav zvěře lépe regulovat. Jeho současná podoba je podle nich zastaralá. „Pokud máte les o výměře 300, 400 hektarů, ale nejste schopen udělat si vlastní honitbu, vždy musíte být součástí honebního společenstva, mysliveckého spolku, nebo se spoléhat na třetí osobu, která vám bude myslivecky obhospodařovat váš pozemek. To je ale nekomfortní a většinou to končí u soudu. Dlouhodobý cíl je snížení výměry vlastní honitby a obhospodařovat si pozemky sami,“ uvedl předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký. Minimální výměra pro oboru je 50 hektarů, pro honitbu 500 hektarů. Novela zákona navrhuje snížit minimální výměru honitby na 250 hektarů. Podle dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů mohou škody, které přemnožená zvěř způsobí, celkově sahat až k sedmi miliardám korun ročně. Regulovat stav zvěře se snaží projekty aktivního řízení populace zvěře. Zkušenosti z těchto projektů podle ČAP ukazují, že například v případě řízení populace srnčí zvěře je nutné důsledně lovit tam, kde škody mohou nejvíce vzniknout. „Když vám nabourají auto, pojišťovna vám to zaplatí a za 14 dní až měsíc máte auto opravené, nebo si koupíte nové. Ale u lesů poškozených zvěří budeme na nápravu čekat 20, 30, možná 50 let,“ prohlásil Matoušek. Michal Růžička, MAFRA