Jde o penzijní (důchodové) pojištění vázané na investiční fondy.

1. Obecně: majetkové pojištění proti škodám na majetku kvůli výpadku pohledávek vůči třetí osobě. Tyto pohledávky jsou kryty úvěrovým pojištěním.

2. Pojištění občanské odpovědnosti: pojistitelé nabízejí doplňkové pojištění pro případ výpadku pohledávek, kdy jsou vyčerpány všechny právní způsoby jejich vymožení. Toto doplňkové pojištění obsahuje prvky pojištění právní ochrany.

Pojistná doba dohodnutá v pojistné smlouvě, mající tedy právní závaznost; pojistná doba je doba, na níž je soukromé pojištění sjednáno.

1. Zvláštní druh pojištění přepravy: pojištěny jsou fotoaparáty, videokamery a podobné zboží, obvykle pro případ všech pojistných nebezpečí.

2. Může jít také o pojištění přístrojů, jež se nalézají v uzamčené místnosti v rámci budovy nebo například přístrojů, jež se nalézají v úschově letecké společnosti apod.- SRN.

1. Daná osoba poskytne jiné osobě výlučné právo vyrábět nebo prodávat výrobky v určité zemi, oblasti, městě apod., a to za dohodnutý poplatek. 2. Franšíza je procento pojistného plnění, které pojišťovna nehradí. Cílem je omezit velmi malé nároky a uspořit náklady na šetření škodných událostí. Je třeba rozlišovat franšízu odčetnou a integrální (viz níže bod 3). 3. V angličtině spoluúčast znamenají pojmy "excess", "deductible" a "franchise". Na základě porovnání jejich významu lze správně pochopit právě franšízu. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuta spoluúčast (excess ), pojištěný uhradí každou škodu až do dohodnuté výše spoluúčasti. Jestliže je škoda vyšší, pojistitel hradí jen částku přesahující spolúčast, a to jen do výše limitu stanoveného ve smlouvě. Když je spoluúčast dobrovolná, obvykle se v angličině označuje slovem "deductible", kdežto slovo "excess" je vyhrazeno v angličtině pro situace, kdy vlastní vrub pojištěného je povinný. V praxi se "excess" nicméně používá jak pro povinnou, tak dobrovolnou spoluúčast. V USA je spoluúčast ve všech případech označována jako "deductible". Spoluúčast má značný význam: pojistitel ušetří administrativní náklady a snižuje se morální hazard u malých škod, způsobených zejména neopatrností. Spoluúčast je obvykle vyjádřena v penězích, ale může být rovněž stanovena jako určité procento z výše škody. Je-li v pojistné smlouvě zakomponována franšíza ( franchise – spoluúčast), pojistitel uhradí celou výši škody, pokud je stanovený vlastní vrub pojištěného překročen. Rozdíl mezi spoluúčastí "excess" a "franchise" lze vysvětlit nejlépe na konkrétním příkladě: Jestliže je spolúčast typu "excess" i "franchise" 500 EUR a škoda činí 550 EUR, tak v prvním případě zaplatí pojistitel jen 50 EUR a ve druhém případě celých 550 EUR. Vzhledem k výše uvedenému i časté kombinaci zmíněných pojmů lze i přes tento výklad vždy doporučit prostudování konkrétních pojistných podmínek, a to nejen v anglicky mluvících zemích, ale též v ČR, kde se uplatňují zejména tyto pojmy: franšíza odčetná (spoluúčast) se vždy odečítá od celkové výše plnění. Do její výše se plnění neposkytuje. Franšíza integrální se od plnění neodečítá, do její výše se však pojistné plnění neposkytuje. Pramen: Pramen: DVA. BWV. English insurance texts. Karlsruhe : Verlag Versicherungswirtschaft GmbH. 2010. s. 66.

Pojem z práva hospodářské soutěže: jde o výjimku (osvobození) ze zákazu uzavírání dohod mezi soutěžiteli podle Čl. 101 Smlouvy o fungování EU (SFEU). V souvislosti s nařízením č. 267/2010 o použití Čl. 101 Smlouvy o fungování EU na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví se používá výraz "bloková výjimka" (německy: Gruppenfreistellung). Zmíněné nařízení vymezuje podmínky, za nichž mohou pojišťovny uzavírat mezi sebou dohody v oblasti společného krytí určitých druhů rizik a v oblasti společných kompilací, tabulek a studií. I když jeho účinnost nebyla prodloužena a nelze jej tedy aplikovat, mohou pojišťovny uzavírat příslušné dohody podle Čl. 101 SFEU a přitom využít logiku zrušeného nařízení.

Tímto pojmem se označuje každé pojištění, které není sjednáno na základě zákonné povinnosti, jako je tomu například u veřejného zdravotního pojištění, pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale i u mnoha pojištění profesní odpovědnosti.

Pojistné částky, spoluúčast apod. jsou uvedeny v jiné měně než je měna státu, ve kterém byla pojistná smlouva uzavřena. Účelem je ochránit pojistníka před kurzovými výkyvy.

Doba, jejíž uplynutí má bezprostřední právní důsledky.

Jde o anglický pojem, který se běžně používá v německém i českém pojišťovnictví. Rozumí se jím jen formální převzetí rizika pojistitelem. Ten sice formálně přebírá správu pojištění a likvidaci pojistných událostí a vůči pojistníkovi vystupuje jako pojistitel, ale ve skutečnosti pojistné a ručení se předává na skutečného nositele rizika, kterým může být kaptivní pojišťovna pojistníka, jiný pojistitel, nebo zajistitel. Fronting je služba, která se často dělá pro zahraničního pojistitele, u kterého má zpravidla podnikatelský subjekt (průmyslový podnik) se sídlem ve stejné zemi jako příslušný zahraniční pojistitel sjednáno více pojištění. Formální pojistitel obdrží za svoji činnost provizi. Pojistitel, který skutečně nese riziko, určuje výši pojistného, rozsah pojištění a způsob šetření škodných událostí. Fronting se uplatňuje také v zajištění. Je otázkou, zda právní předpisy v dané zemi fronting připouštějí, nebo jak se na něj dívá konkrétní orgán dohledu. V praxi se lze setkat rovněž s pojmem "frontingová pojistná smlouva". Rozumí se jí pojistná smlouva uzavřená v souladu s platným pojistným právem v dané zemi s tím, že značná část rizika, nebo riziko celé je postoupeno jinému povolenému subjektu do zajištění. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 319-320 (hlavní část textu).