Čeští řidiči stále častěji zkouší podvést pojišťovny. Podívejte se, jak vypadá podezřelá událost
Pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven (ČAP) prověřily v roce 2021 celkem 11 407 podezřelých pojistných událostí, ve kterých odhalily pojistné podvody v celkové hodnotě 1,249 miliardy Kč. Polovina z nich se přitom týká aut.
Pojistné podvody jsou v kurzu. Auta nabouraná za podivných okolností, výše škody, co nesedí, i fingované krádeže, tohle všechno zaměstnává nejen policii, ale i detektivy jednotlivých pojišťoven. Podle ČAP stoupl počet všech podezřelých pojistných podvodů meziročně téměř o pětinu. Každý druhý se přitom týká právě aut. O sedmdesát sedm procent pak vzrostla udávaná výše škody.
„Rozhodující objem, přesně šedesát sedm procent z celkové prokázané částky pojistného podvodu, připadá na odvětví pojištění majetku a odpovědnosti, kde pojistitelé uchránili 840 milionů korun. V roce 2020 se jednalo o 740 milionů. Celých dvaadvacet procent celého objemu připadá na pojištění vozidel. Jedná se o 279 milionů na odhalených podvodech v roce 2021, přičemž v roce 2020 se jednalo o 360 milionů,“ vypočítává statistické údaje hlavní analytik ČAP Petr Jedlička.
Při odhalování pojistných podvodů pomáhají moderní systémy
Právě pojištění aut je dlouhodobě sledované a podle pojišťoven vysoce rizikové. S tím, jak stoupá cena aut, roste i odvaha některých jedinců či organizovaných spolků. Zapomínají však na to, že na jejich odhalení se nepodílí ani tak vyšetřování policie, ale speciální detektivní týmy pojišťoven. A ty mají nejen spoustu zkušeností jak z Česka, tak i ze zahraničí, ale také spolu navzájem spolupracují. A stále častěji se do toho zapojují i automatizované systémy, které umí velmi rychle najít nesrovnalosti a detektivy na ně upozornit. Ti pak případ vyhodnotí a případně si ho vezmou do parády.
Většina pojišťoven odmítá z bezpečnostních a strategických důvodů sdělovat podrobnosti, ale není tajemství, že se běžně používají chytré systémy schopné odhalit lež již při kontaktování zákaznických linek nebo křížové srovnání údajů z pojistných událostí. „Vyvinuli jsme a provozujeme systémy pro výměnu informací o podezřelých okolnostech (SVIPO a SVIPO II), do kterých se mohou zapojit všechny komerční pojišťovny působící na českém pojistném trhu bez ohledu na jejich členství v asociaci,“ říká k tomu neurčitě Petr Koblížek, gestor oblasti prevence pojistného podvodu za ČAP.
„Systém SVIPO slouží k detekci protiprávního jednání v oblasti motorových vozidel, kde dokáže rozpoznat pojistné události, u nichž se vyskytuje vysoké procento pravděpodobnosti, že by se mohlo jednat o protiprávní jednání,“ vysvětluje Koblížek.
Zachycuje jak takové banální a průhledné počínání, jako je vícenásobné havarijní pojištění jednoho automobilu a následné vymáhání škody u několika pojišťoven, tak třeba opakovaný výskyt subjektů či objektů u pojistných událostí nebo uplatňování plnění na vozidle, kde byla likvidována totální škoda.
Podvody přesvědčivé a ty k smíchu
Mezi nejčastější pokusy o pojišťovací podvod patří fingovaná krádež auta, kdy se odhaduje, že to může být až třicet procent všech nahlášených případů. Pak je to záměrné poškození vozu, případně srážky se zvěří. Speciálně v těchto případech pak počínání některých jedinců působí až úsměvně, když třeba v létě najdou vyšetřovatelé na autě zimní srst zvířete nebo vozidlo poškodila buková větev ve smrkovém lese. Samostatnou kapitolou je pak ohlášení vyšší škody a fingované nehody.
Pro posledně jmenované je typické, že k nim dochází na odlehlých místech a v nočních hodinách, škoda přesahuje sto tisíc korun, věc tak řeší policie, aktéři se navíc vzájemně znají. Narůstají i podvody, kdy dojde k úmyslné srážce, při které se majitelé vozů snaží vydělat na náhradních dílech, kdy na vozidlo ještě předtím namontovali poškozený díl třeba z vrakoviště a na pojišťovně pak uplatní náhradu za originální díl. Čím dál tím častěji pak vyšetřovatelé řeší fingované pojistné události v zahraničí.
Podle ČAP se vloni vyšetřovalo 11 407 pojistných událostí týkajících se automobilů a prokázanou hodnotou pojistného podvodu skončilo čtyřiačtyřicet procent z nich, konkrétně 5 012 případů. Podvodníci přitom riskují obvinění z pojistného podvodu. Toho se dopustí ten, kdo při sjednávání nebo změně pojistné smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace či zamlčí důležité údaje. Pojistným podvodem však je i úmyslně vyvolaná pojistná událost či jednání, které by vedlo ke zvýšení vzniklé škody. Za spáchání pojistného podvodu pak hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od dvou do deseti let, zákaz činnosti, propadnutí věci či peněžitý trest.
Autor: Jan Červenka
