1. Pojištění odpovědnosti, jehož sjednání je uloženo příslušným zákonem (profesní odpovědnost, odpovědnost z provozu vozidla, odpovědnost z provozu jaderných zařízení …).
2. V ČR bylo zákony vymezeno k 1. 7. 2012 celkem 43 povinných pojištění (z toho rozhodující podíl představovala povinná pojištění odpovědnosti).

1. Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, vymezuje pojišťovacího zprostředkovatele jako toho, kdo jako podnikatel zprostředkovává pojištění nebo zajištění. V zákoně se rozlišuje samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel. Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí dle § 6 ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat pojištění nebo zajištění na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou. V § 12 je pak specifikováno, že samostatným zprostředkovatelem je pojišťovací agent, který zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, a pojišťovací makléř, který zprostředkovává pojištění pro zákazníka.

2. Povinné pojištění se týká samostatného zprostředkovatele. Relevantní ustanovení § 13 zákona č. 170/2018 Sb. zní:

   „(1) Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 EUR na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 EUR pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropská unie jinak.

   (2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovny se sídlem v členském státě nebo u pojišťovny se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů (5000 Kč) nebo 1 % z výše pojistného plnění.“

3. Povinné pojištění nemusí sjednat vázaný zástupce. Použije-li samostatný zprostředkovatel nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, při své činnosti vázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám (viz § 23). Obdobná úprava platí i pro doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele (viz § 32). V ustanoveních § 23 a § 32 je též upraveno, kdy za splnění povinnosti příslušného zprostředkovatele k náhradě škody ručí pojišťovna nebo zajišťovna.

Povinnost sjednat pojištění zemědělského veřejného skladu a zboží v něm uskladněného proti živelním pohromám a krádeži je uložena v § 23 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zá­konů, ve znění pozdějších předpisů. § 23 zní: „ (1) Provozovatel je povinen pojistit zemědělský veřejný sklad i zboží v něm uskladněné proti živelním pohromám a krádeži. Předložení pojistné smlouvy je podmínkou vydání povolení k provozování zemědělského veřejného skladu a jeho účinnosti. (2) Pokud provozovatel do 30 dnů po uplynutí pojistného období nepředloží ministerstvu doklad o úhradě pojistného na další období, ministerstvo povolení k datu ukončení pojistného období odejme.“.

1. Určité profese mají povinnost mlčenlivosti, například lékaři, notáři, psychologové atp., zejména z důvodu ochrany osobních údajů a soukromí a práv jejich klientů.
2. V pojišťovnictví upravuje mlčenlivost zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 126 a násl. Týká se to například pracovníků České národní banky, zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny, likvidátora, (nuceného) správce a jeho zástupce, pojišťovacího zprostředkovatele, samostatného likvidátora pojistných událostí atd.

1. Povinnost oznámit pojistnou událost vyplývá z § 14 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, který zní: "(2) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě.".
2. § 2796 zákona č. 89/2012 Sb. zní: „(1) Nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. (2) Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem.“. Je nutno upozornit, že v novém občanském zákoníku není již stanovena „povinnost“, ale jde o „právo“.

Povinnost se pojistit, tj. uzavřít pojistnou smlouvu, je obvykle uložena příslušné osobě právním předpisem (povinné pojištění). Týká se to například pojištění odpovědnosti pro vybrané profese.

1. Povinnost vynaložit úsilí na odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo na zmírnění následků již nastalé pojistné události. Tato povinnost vyplývá například z § 415 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), který zní: "Každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
2. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. zní: „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“ Je vhodné se seznámit i s navazujícími ustanoveními § 2901 až § 2903.

1. Povodní se rozumí dočasné pokrytí země vodou způsobené stojatými nebo tekoucími povrchovými vodami, které opustily svá normální řečiště nebo v důsledku značných srážek.
2. V pojistných podmínkách českých (tuzemských) pojišťoven je povodeň definována například takto: Povodní se rozumí zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku.

Velikost povodňových škod závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou: a)     průběh povodně, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny a také dobou trvání povodně, b)    kapacita, stav a odolnost záplavového území, c)     způsob zástavby a využívání záplavového území, d)    připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi, e)     včasná informovanost o povodňovém nebezpečí, zejména spolehlivá činnost předpovědní a hlásné povodňové služby (viz Povodně, Co dělat a jak minimalizovat škody?, MŽP, ČAP, 1998, str. 7).

Zákonná povinnost formulovat obchodní podmínky (pojistné podmínky) jasně a srozumitelně. V případě jejich nejasnosti by totiž mohl být smluvní partner nepřiměřeně znevýhodněn.