1. V čl. 17 odst. 1 směrnice 2009/138/ES Solventnost II je stanoveno, že domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna měla některou z právních forem uvedených v příloze III. Podle navazujícího odst. 2 mohou členské státy založit podniky ve veřejnoprávní formě za předpokladu, že tyto podniky budou mít za cíl provádět pojišťovací a zajišťovací operace za rovnocenných podmínek, za kterých vykonávají činnost soukromoprávní podniky. V příloze III je v případě České republiky uvedena u neživotní i životní pojišťovny právní forma „akciová společnost“, „družstvo“.
2. Požadavek na právní formu pojišťovny je stanoven v § 13 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, takto: „(2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky.“.

1. Riziko mající původ ve změnách legislativy nebo v jednání vládních institucí (například neočekávaná změna legislativy může způsobit, že nebude možné zajistit návratnost předchozích investic do podnikání).
2. Možnost, že soudní spory, negativní rozsudky či smlouvy, které se stanou nevykonatelnými, poškodí činnost a postavení pojišťovny.

1. Právo EU (také někdy "evropské právo") je samostatný právní řád tvořený funkčním souborem norem hmotněprávní i procesněprávní povahy, přímo i nepřímo aplikovatelných, a upravující právní vztahy vznikající při dosahování cílů EU. 2. Právem EU se v podstatě rozumí zakládací smlouvy EU, tj. Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU, jakož i právní normy přijaté orgány EU a mající v těchto pramenech svůj základ. 3. K tomu lze dodat, že v případě práva EU se jedná o hierarchický systém pramenů práva podobný systému státnímu, jenž se nachází pod kontrolou Soudního dvora EU. Právní předpisy EU lze rozdělit na primární a sekundární. Základními pravidly, jimiž se řídí veškerá činnost EU, jsou smlouvy (primární právo). Sekundární právo (nařízení, směrnice a rozhodnutí) vychází z principů a cílů zakotvených ve zmíněných smlouvách.

Předběžné opatření (rozhodnutí) je takové opatření soudu nebo správního orgánu, kterým jsou dočasně řešeny určité poměry, než je vydáno definitivní rozhodnutí.

Celkové pojistné ze všech pojistných smluv daného pojistitele zaúčtované v daném účetním roce.

1. Celkové pojistné ze všech pojistných smluv daného pojistitele zaúčtované v daném účetním roce. 2. Předepsaným pojistným se rozumí předepsané pojistné, které má být zaplaceno pojišťovně či zajišťovně během určitého období bez ohledu na to, zda se toto pojistné zcela nebo zčásti týká pojistného či zajistného krytí poskytnutého v jiném období. 3. Hrubé předepsané pojistné obsahuje veškeré částky splatné během účetního období podle pojistných smluv, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k pozdějšímu účetnímu období (úplná definice je obsažena v § 19 odst. 1 vyhlášky č. 502/2002 Sb., o účetnictví pojišťoven). Od tohoto ukazatele je odvozen ukazatel netto předepsaného pojistného, kterým se rozumí hrubé předepsané pojistné snížené o platby zajistitelům (zajistné) za dané období.

Dohled v pojišťovnictví v České republice vykonává Česká národní banka, a to podle § 85 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem dohledu je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména: 1. soulad realizovaných činností s povolením; 2. hospodaření – solventnost, likvidita; 3. účetnictví; 4. tvorba a použití technických rezerv; 5. řídicí a kontrolní systém (řízení rizik, vnitřní kontrola, audit, outsourcing, pojistněmatematická funkce); 6. dohled nad skupinou; 7. compliance; 8. asistenční služby; 9. jednání s klienty a péče o klienty atd. Poznámka: Nejde o doslovný text ustanovení § 85.

1. Prekluze je způsobem zániku práva v důsledku jeho neuplatnění v zákonem stanovené lhůtě.
2. Prekluze je upravena v § 654 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, takto: „(1) Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to účastník nenamítne.“. Promlčení je vymezeno v § 609 takto: „Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.“.

Přemístěním činnosti se rozumí přenesení některé z činností pojišťovny (nebo zajišťovny) mimo území státu, ve kterém má sídlo.

„Přenositelností“ se rozumí možnost pracovníka nabýt a uchovat si nároky na důchod při výkonu svého práva volného pohybu nebo profesní mobility;“. Viz § 3 písm. g) původního návrhu směrnice o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků zlepšením nabývání a zachování nároků na penzijní připojištění [COM(2007) 603].