Obvykle životní pojištění pro případ smrti: pojistitel vyplatí pojistnou částku obmyšlenému, pokud pojištěný zemře během dohodnutého období; jestliže pojištěný přežije tuto dobu, pojištění zaniká bez výplaty pojistné částky.

Nejdříve je účelné připomenout si, že pojistné riziko může být definováno jako míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. V pojistných podmínkách je obvykle definována povodeň i záplava a definice jednotlivých pojistitelů nejsou nebo nemusí být identické. Faktem je, že v souvislosti s klimatickými změnami se zvyšuje riziko povodní a záplav. Například Českou republiku postihly katastrofické povodně v roce 1997 a 2002. Pojistitelé na tento vývoj reagují celou řadou opatření a jedním z nich je lepší oceňování rizika. Jelikož riziko povodně/záplavy není ve všech oblastech dané země stejné, byly většinou na úrovni některých národních asociací pojišťoven vytvořeny povodňové mapy a v nich byly vyznačeny rizikové zóny záplav. Pokud jde o Českou republiku, lze odkázat na informace České asociace pojišťoven (http://www.cap.cz/kalkulacky-a-aplikace/povodnove-mapy). Asociace britských pojistitelů rozdělila zemi na tři zóny: 1. oblasti s pravděpodobností záplavy v roce ve výši 0,5 %, což představuje záplavu jednou za 200 let (oblasti s nízkým rizikem); 2. oblasti s mírným (průměrným) rizikem, s pravděpodobností 1,3 % (tj. jednou za 75 let); 3. pokud je pravděpodobnost vyšší než 1,3 %, jde o oblasti s vysokým rizikem. V oblastech s nízkým a průměrným rizikem se sjednává pojištění domácnosti a pojištění majetku malých podnikatelů za normálních podmínek. V oblastech s vysokým rizikem záplav provádějí pojistitelé individuální oceňování rizika. Berou se v úvahu například preventivní opatření státu (například budování hrází, protipovodňové stěny atd.). Stát může využít poznatky pojistitelů, a proto funguje úzká vzájemná spolupráce.

1. Rizikovým kapitálem se rozumí částka splatná v případě smrti po odečtení matematické rezervy hlavního rizika (viz čl. 1 odst. 1 písm. q) směrnice 2002/83/ES o životním pojištění).2. Tento pojem může mít více významů. Ovšem v čl. 2 odst. 27 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) je definován takto:  „27. rizikovým kapitálem se rozumí kapitálové a kvazikapitálové financování společností v raných fázíchrůstu (počáteční fáze, fáze zakládání podniku a fáze rozšiřování)“.

Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, upravuje zejména postupy pro provádění kontroly klienta a metody a postupy pro posuzování rizik. Instituce (tedy i pojišťovna) má povinnost podle § 5 odst. 2 sestavit a hodnotit rizikový profil klienta s ohledem na tyto rizikové faktory: „a) skutečnost, že některá ze zemí původu klienta nebo zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, b) skutečnost, že některá ze zemí původu osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo je státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, c) zápis klienta, skutečného majitele klienta nebo osoby, s níž klient uskutečňuje obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy⁶⁾, d) neprůhledná vlastnická struktura klienta, e) nejasný původ peněžních prostředků klienta, f) skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby, g) neobvyklý způsob uskutečnění obchodu, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel zřízení účtu a předmět činnosti klienta a h) skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý obchod.“.

Povinnost sestavovat účetní závěrku je uložena v § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, která obsahuje například informace o výši splatných závazků na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění apod. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu vždy.

1. Často používaný pojem pro sdružené pojištění, například pojištění domácnosti, pojištění občanské odpovědnosti, soukromé úrazové pojištění (SRN).
2. Například v soukromém zdravotním pojištění jsou členové rodiny pojistníka pojištěni, a to na základě jím uzavřené pojistné smlouvy (SRN).

V pojištění je nutno respektovat rovnoprávnost mezi mužem a ženou. V článku 5 odst. 1 směrnice 2004/113/ES se uvádí: "Členské státy zajistí, aby ve všech nových smlouvách uzavřených nejpozději po 21. prosinci 2007 nevedlo použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění pro účely pojištění a souvisejících finančních služeb u jednotlivých pojištěnců k rozdílům ve výši pojistného a v pojistném plnění.". V odst. 2 tohoto článku byla poskytnuta členským státům možnost povolit výjimku za předpokladu, že pohlaví je určujícím faktorem při hodnocení rizika založeném na příslušných a přesných pojistně-matematických a statistických údajích. Soudní dvůr EU však tento odstavec 2 svým rozhodnutím ze dne 1. 3. 2011 zrušil, a to s účinností od 21. 12. 2012. Rozhodl tím o zavedení tarifu unisex (stejné pojistné pro muže a ženu).

1. Rozdělení rizika mezi více pojistitelů (soupojištění).
2. Rozdělení rizika mezi pojistitelem a zajistitelem.
3. Rozdělení rizika v požárním pojištění například tak, že se budova rozdělí na požární úseky (stavebně oddělené komplexy atd.).

1. Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody (viz cs.wikipedia.org).
2. Rozhodčí řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
3. Pojistníkovi a pojistiteli nic nebrání, aby se v pojistných podmínkách dohodli na využití rozhodčího řízení. Příslušné ustanovení zní například takto: „Smluvní strany se dohodly, že všechny majetkové spory vzniklé z uzavřené pojistné smlouvy nebo v souvislosti s ní, které se týkají úplného i částečného nezaplacení běžného či jednorázového pojistného, jeho výše nebo splatnosti, budou rozhodovány s vyloučením pravomoci obecných soudů v rozhodčím řízení s výjimkou …“ (viz Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění VPP ÚP, www.ceskapojistovna.cz, 18. 11, 2012).
4. Ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II je rozhodčí řízení zmíněno v rámci právní úpravy pojištění právní ochrany. Čl. 203 zní: „Členské státy zajistí, aby v případě rozdílnosti názoru pojišťovny právní ochrany a pojištěné osoby byl spor urovnán v rozhodčím řízení nebo jiném řízení se srovnatelnými zárukami objektivnosti, aniž je tím dotčeno případné právo obrátit se na soud, které může stanovit vnitrostátní právo. V pojistné smlouvě se stanoví, že pojištěná osoba má právo využít těchto řízení.“.

1. Jeden z právních aktů EU.
2. Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně. Viz čl. 288 Smlouvy o fungování EU.