Reálnou (přiměřenou) hodnotou se rozumí „částka, za kterou může být aktivum směněno nebo závazek vypořádán v transakci mezi informovanými, ochotnými a nespřízněnými stranami.“. Viz Dodatek A Mezinárodní standard účetního výkaznictví 4 Pojistné smlouvy dle nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. Viz také pojem „přiměřená hodnota“.

1. Regres v právu označuje právo na náhradu plnění, které bylo poskytnuto za jinou osobu, jež byla jinak povinna plnit (doplněno lektorem PhDr. V. Přikrylem).
2. § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „(1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. (2) Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.“. Je třeba ještě upozornit například na § 2917, který zní: „Kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.“.
3. Například pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: podle § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil škodu úmyslně, způsobil škodu vozidlem, které použil neoprávněně apod.

1. Regulace pojišťovnictví je soubor práv a povinností či opatření vymezených v právních předpisech a týkajících se zejména pojišťoven, jejichž cílem je zajistit finanční zdraví pojišťoven a ochranu spotřebitele.
2. Z celé řady teoretických definic lze jako příklad uvést, že „Regulace jako taková je definičně činnost, kterou je možno vymezit jako právní omezení aktivit regulovaných subjektů zaměřené na ochranu (stabilitu) regulovaného subjektu, které je vynucováno státními orgány prostřednictvím dohledu.“ (viz Finanční trhy a investování, Josef Jílek, Grada Publishing, a.s., 2009, str. 137; tato definice je použita například v doktorské disertační práci na téma Regulace právního prostředí a nástroje ochrany klientů v pojišťovnictví, Mgr. Pavel Hellebrand, VŠE Praha, 2012).
3. Předmět regulace lze ilustrovat zněním čl. 1 platné směrnice 2009/138/ES Solventnost II: „Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

1. Regulátorem v Evropské unii je Komise (návrhy právních aktů) a zčásti i EIOPA (Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), která připravuje například návrhy regulačních a prováděcích technických směrnic. Někteří odborníci jsou názoru, že 70-80 % pojišťovací legislativy se tvoří v EU; členské státy EU pak musí tuto evropskou legislativu implementovat do národních právních předpisů.
2. Regulátorem pojištění a pojišťovnictví v České republice je Ministerstvo financí, které tvoří návrhy zákonů (primární právo), a Česká národní banka, která připravuje návrhy vyhlášek (sekundární právo). Česká národní banka je však především orgánem dohledu v pojišťovnictví.
3. V ČR přímo pojištění a pojišťovnictví upravují tyto zákony: a) zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů b) zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů c) zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů d) zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Pojišťovny v ČR jsou akciovými společnostmi (vyjma jednoho družstva) a musí dodržovat řadu dalších zákonů týkajících se například účetnictví, daní, opatření proti praní peněz apod.
4. Z prováděcích právních předpisů, jež se týkají přímo pojišťoven, lze uvést zejména následující: a) Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, b) Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů, c) Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, d) Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění pozdějších předpisů, e) Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

1. Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí [viz čl. 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010/EU o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES]. Na základě zmocnění Evropského parlamentu a Rady je zpracovává Komise, přičemž návrhy může předložit Komisi ke schválení Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

1. „Regulovaným trhem“ (v rámci EU) mnohostranný systém, který provozuje nebo řídí organizátor trhu a který sdružuje nebo umožňuje sdružování početných zájmů třetích osob na nákupu či prodeji finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s pevně stanovenými pravidly, způsobem, jenž vede k uzavření smlouvy týkající se finančních nástrojů přijatých k obchodování podle jeho pravidel nebo systémů, a který má povolení a funguje pravidelně a v souladu s hlavou III (směrnice 2004/39/ES, čl. 4 odst. 1 bod 14).
2. „Regulovaným trhem“ se rozumí podle čl. 13 odst. 22 směrnice 2009/138/ES také jeden z těchto trhů

1. Reklama je definována například v § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, a to takto: „(2) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,^1a) pokud není dále stanoveno jinak.“.
2. S II: směrnice 2009/138/ES S II obsahuje čl. 156 s názvem „reklama“, který se však týká pouze přeshraničního obchodu, a zní: „Pojišťovny se sídlem v členských státech mohou propagovat své služby prostřednictvím všech dostupných komunikačních prostředků v hostitelském členském státě při respektování pravidel pro formu a obsah této reklamy, přijatých z důvodu obecného zájmu.“.

Ukazatel, který poměřuje čistý zisk (tj. po zdanění) a vlastní kapitál.

Rentabilita je ukazatel, který poměřuje docílený zisk a vložený kapitál dané společnosti.

Ukazatel, který poměřuje zisk před zdaněním a platbou úroků a obrat za určité období (například účetní rok).

1. Reorganizačními opatřeními se rozumějí opatření v podobě určité intervence správních nebo soudních orgánů, jejichž účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci pojišťovny a která mají vliv na již existující práva jiných osob, než je samotná pojišťovna, mimo jiné například opatření zahrnující možnost pozastavení plateb, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (viz čl. 2 písm. c) směrnice 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven a čl. 268 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/138/ES Solventnost II – pokud nabude účinnosti směrnice 2009/138/ES, tak se tím zrušuje směrnice 2001/17/ES). Reorganizační opatření nebrání tomu, aby domovský členský stát zahájil likvidační řízení.
2. V této souvislosti je vhodné doplnit, že „reorganizace“ je upravena v § 316 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Například § 316 odst. 1 a 2 znějí: „1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku.“.