V některých členských státech EU se vybírá na základě právního předpisu pojistná daň vyměřovaná v zásadě z pojistného podle pojistné smlouvy.

Pojistnou dobou se rozumí doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno (§ 3 písm. c) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů). V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je relevantní § 2782 odst. 1.

1. V § 3 písm. o) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, je pojistná hodnota vymezena takto: "Pojistnou hodnotou se rozumí nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat".
2. Odpovídající úprava je v § 2814 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „(2) Lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetku. (3) Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tento limit se ujedná i v případě, že se pojištění vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Odpovídá-li tomu pojistný zájem, lze takto určit horní hranici pojistného plnění i při pojištění podle odstavce 2.“.

Nejstarší dílčí disciplína pojistné vědy. Zahrnuje zejména výpočet pravděpodobnosti, matematickou statistiku a finanční matematiku a dodává pojistně matematickou základnu pro pojištění (SRN).

1. Pojistné odvětví je vymezeno například jako určitý typ pojištění nebo soubor určitých pojistných nebezpečí nebo jako určitá činnost.
2. Pojistná odvětví jsou pro účely udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti vymezena zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Do pojistného odvětví jsou začleněny například podobné typy pojištění nebo určitá pojistná nebezpečí. V oblasti neživotního pojištění jsou vyčleněna majetková pojištění a pojištění odpovědnosti, pojištění úrazu, pojištění nemoci atd. Přesné vymezení 9 pojistných odvětví životního pojištění a 18 odvětví neživotního pojištění lze nalézt například v příloze zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo ve směrnici 2009/138/ES Solventnost II.

1. V § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je obsažena tato právní úprava: "Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné." Výklad je obsažen například na s. 1090 důvodové zprávy k návrhu občanského zákoníku (sněmovní tisk 362): "Naproti tomu pojmovým znakem pojistné smlouvy je synallagma, spočívající ve vzájemné povinnosti poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a v povinnosti pojistníka platit pojistiteli pojistné, přičemž platební povinnost pojistníka je nepodmíněná, zatímco povinnost pojistitele je podmíněná, spojená s nejistotou, zda pojistná událost nastane nebo kdy tato událost nastane. Od toho se odvíjí aleatornost pojištění spočívající v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním." 2. Smlouva, na jejímž základě jedna strana (pojistitel) přijímá významné pojistné riziko jiné strany (pojistníka) tím, že souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá konkrétní nejistá událost v budoucnosti (pojistná událost) negativně ovlivnila pojistníka. 3. Čl. 1:201 Zásad evropského pojistného smluvního práva (Principles of European Insurance Contract Law, PEICL) zní: "Pojistnou smlouvou se rozumí smlouva, na jejímž základě jedna strana, pojistitel, slibuje druhé straně, pojistníku, krytí proti určitému riziku výměnou za pojistné." Z toho lze vyvodit, pomineme-li specifické vymezení pro potřeby účetnictví v bodě 2, že pojistitel se zavazuje poskytnout pojistné plnění, vznikne-li nahodilá událost, která je pojistnou událostí, a pojistník se zavazuje platit pojistné.

1. Pojistná smlouva je definována v § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, takto: "Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné".
2. V § § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“. Výklad je obsažen například na str. 1090 důvodové zprávy k návrhu občanského zákoníku (sněmovní tisk č. 362): „Naproti tomu pojmovým znakem pojistné smlouvy je synallagma spočívající ve vzájemné povinnosti poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a v povinnosti pojistníka platit pojistiteli pojistné, přičemž platební povinnost pojistníka je nepodmíněná, zatímco povinnost pojistitele je podmíněná, spojená s nejistotou, zda pojistná událost nastane nebo kdy tato událost nastane. Od toho se odvíjí aleatornost pojištění spočívající v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním.“
3. „Smlouva, na jejímž základě jedna strana (pojistitel) přijímá významné pojistné riziko jiné strany (pojistníka) tím, že souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá konkrétní nejistá událost v budoucnosti (pojistná událost) negativně ovlivnila pojistníka. (viz Dodatek B obsahující instrukce k této definici.)“. Viz Dodatek A Mezinárodní standard účetního výkaznictví 4 Pojistné smlouvy dle nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.

1. Pojistnou událostí se rozumí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění (viz § 3 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).
2. V § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“.

Pojistnou vědou se rozumí věda o podstatě, předpokladech a provozování pojištění. Například v SRN byl v roce 1989 založen Deutscher Verein für Versicherungswissenschaft e. V. (Německý spolek pro pojistnou vědu). Z jeho obsahového zaměření na - ekonomiku pojištění, pojistné právo, pojistnou matematiku a pojistné lékařství - si lze učinit představu, které základní oblasti náleží do pojistné vědy.

Úplata za soukromé pojištění (viz § 3 písm. p) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).