Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné … (viz § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů).

Jednorázovým pojistným se rozumí pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojišlení sjednáno (§ 3 písm. t) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů). Viz také § 2783 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v němž však definice tohoto pojmu není obsažena.

1. Pojistné plnění, které je vyplaceno jednorázově, tedy není placeno v pravidelných splátkách.
2. Jednorázové odškodnění budoucích nároků je upraveno v § 44 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, takto: „(4) Jednorázové odškodnění budoucích nároků v případě nároku na náhradu škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na náhradu nákladů na výživu pozůstalých či jiného nároku majícího charakter opakovaného plnění může pojistitel, který nárok vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu povinné osoby, navrhnout oprávněné osobě formou jednorázové výplaty. Pro stanovení její výše použije pojistitel pojistně matematických metod. Dojde-li mezi oprávněnou osobou a pojistitelem k dohodě o této formě odškodnění, jsou jednorázovou výplatou vyrovnány tyto veškeré již vzniklé a budoucí nároky.“.
3. V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je v § 2865 odst. 2 tato úprava: „(2) Ujedná-li pojistitel s poškozeným, že mu poskytne, jde-li o práva s povahou opakovaného plnění, jako jsou zejména právo na náhradu ztráty na výdělku nebo nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu ve výši určené s použitím pojistně matematických metod, vyrovnají se jednorázovou výplatou tato veškerá již vzniklá i budoucí práva. K takovému ujednání je zapotřebí souhlasu pojištěného. Nemůže-li jej pojištěný udělit, není tohoto souhlasu zapotřebí.“.

Judikaturou se má na mysli například souhrn vydaných soudních rozhodnutí. Judikatura má v pojišťovnictví značný význam. Ovlivňuje tvorbu pojistných produktů a pojistné plnění. Podle rozhodnutí soudů se často upravují i pojistné podmínky (SRN).

Existuje celá řada definic. Lze je rozčlenit například takto: a) dříve - jen námořní plavba mezi přístavy jednoho státu (v rámci hranic). b) nyní – přeprava nákladu mezi dvěma místy v dané zemí, a to lodí nebo vozidlem. Některé definice uvádějí podmínku, že loď nebo vozidlo musí být registrovány v jiné zemi.

1. Kalkulace pojistného na bázi pojistněmatematických metod. Její důležitou součástí je kalkulace rizikové části pojistného, která musí vyrovnat očekávané škody.
2. Tarif pojistného (brutto pojistné, BP) se skládá z těchto tří základních složek: a)     netto pojistné (ryzí pojistné), /NP/ b)    kalkulované správní náklady, /KSN/ c)     kalkulovaný zisk, /KZ/. Pak: BP = NP + KSN + KZ (viz Principy pojištění a pojišťovnictví, Eva Ducháčková, Ekopress, s.r.o., Praha 2003, str. 52-53). K tomu lze dodat, že netto pojistné se obvykle počítá podle vzorce „počet škodních událostí děleno počtem platných pojistných smluv a násobeno průměrnou výší pojistných plnění“.
3. Přístupy ke kalkulaci pojistného jsou popsány v angličtině, mimo jiné v publikaci Insurance Europe, How insurance works, Brussels 2012, a to na stranách 21 a 22 (viz www.insuranceeurope.eu). Z německých pramenů lze odkázat například na publikaci Studienbuch Versicherungen für ausländische Versicherungsfachleute, Band I – Grundlagen, GDV, BWV, str. 183 – 186.

Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven zahájila činnost dne 1. února 2019. Kancelář je nezávislou institucí a jejím cílem je napomáhat mimosoudní cestou k řešení spotřebitelských sporů v oblasti neživotního pojištění, vyjma pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Patří mezi instituce, které Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pověřilo k mimosoudnímu řešení sporů. Kancelář bude usilovat o nalezení vzájemně výhodného řešení sporu tak, aby byl urovnán časově i finančně méně náročnou cestou, tj. bez soudního projednávání.

1. Nabídka pojištění schopná pokrýt poptávku. Kapacita závisí na finanční schopnosti pojišťovny přijmout riziko. Menší kapacita vede ke zvýšení pojistného.
2. Alokační schopnost pojišťovny přijmout riziko, resp. závazek do pojištění nebo zajištění. Lze ji zvýšit například zajištěním.

1. Solventnost II: podle čl. 87 směrnice 2009/138/ES je kapitál tvořen součtem primárrního kapitálu a doplňkového kapitálu.
2. Vymezení primárního kapitálu je obsaženo v čl. 88 směrnice 2009/138/ES Solventnost II takto: „Primární kapitál je tvořen těmito položkami: a) aktivy převyšujícími závazky oceňovanými podle článku 75 a oddílu 2; b) podřízenými závazky. Převyšující částka podle písm. a) se sníží o výši vlastních akcií, které drží pojišťovna nebo zajišťovna.“:
3. Doplňový kapitál je vymezen v čl. 89 odst. 1 směrnice 2009/138/ES Solventnost II takto: „Doplňkový kapitál je tvořen jinými položkami než primárním kapitálem, které si lze vyžádat k absorbování ztrát.“. Doplňkový kapitál může zahrnovat tyto položky: a) nesplacený základní kapitál nebo počáteční kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva; b) akreditivy a záruky; c) jakékoli další právně závazné závazky, které obdrží pojišťovny a zajišťovny.

Životní pojištění: kapitálová hodnota se vytváří z části pojistného, která se průběhu pojistné doby nespotřebovává a je určena na úspory (nezahrnuje se do ní ta část pojistného, jež je určena na krytí průběžného rizika a obvyklých nákladů pojišťovny).