1. Obecně: volný a nezatížený vlastní kapitál pojišťovny k zajištění splnitelnosti závazků vyplývajících z uzavřených pojistných smluv.
2. V § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že k zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených pojistných a zajišťovacích smluv musí tuzemská pojišťovna udržovat po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti. Disponibilní mírou solventnosti se dle odst. 2 rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny.

1. Tento pojem se nevyskytuje v klasifikaci pojistných odvětví životního pojištění podle přílohy č. 1, Část A, k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jde však o tradiční obchodní název dlouhodobě nejvíce využívaného životního pojištění v ČR.
2. Kapitálové životní pojištění obvykle zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo dožití. Je nutno zmínit, že výše uvedený zákon používá přesnější výraz „pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti“. Pojistnou částku je možno volit i rozdílnou pro pojištění smrti a pro pojištění dožití. Tento produkt má garantované zhodnocení kapitálové hodnoty, pokud jde o dožití. Lze k němu sjednat celou řadu doplňkových pojištění. Na pojistném trhu v ČR se však lze setkat s nabídkou dalších kapitálových životních pojištění, jako jsou například variabilní kapitálové životní pojištění, pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti apod. Podstatou kapitálového životního pojištění totiž je, že z části pojistného, která je určena na úspory, se vytváří kapitálová hodnota a v případě pojistné události (dožití) se vyplácí sjednaná pojistná částka.

1. Činnost kaptivní pojišťovny se výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných nebezpečí osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení. Je vlastněna mateřskou společností. Do této definice ale nepatří vzájemná pojišťovna, u níž neexistuje akciový kapitál a vlastnictví je společné a nerozdělené mezi členy.
2. „Kaptivní pojišťovnou“ se podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2009/138/ES Solventnost II rozumí pojišťovna vlastněná jiným finančním podnikem než pojišťovnou nebo zajišťovnou či skupinou pojišťoven nebo zajišťoven ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. c) nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně pojistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků skupiny, jejímž je členem.

„Kaptivní zajišťovnou se rozumí zajišťovna vlastněná jiným finančním podnikem než pojišťovnou nebo zajišťovnou či skupinou pojišťoven nebo zajišťoven ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. c) nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků skupiny, jejímž je členem.“ (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, Čl. 13 odst. 5).

1. Období na počátku pojištění s vyloučením nebo omezením pojistného plnění.
2. Čekací doba: například u pojištění pro případ nemoci je upravena v § 62 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na pojistné plnění vzniká teprve po uplynutí karenční doby, byla – li v pojistné smlouvě dohodnuta. Podle zmíněného § 62 odst. 4 nesmí například přesáhnout 3 měsíce ode dne počátku soukromého zdravotního pojištění.
3. V § 2848 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je tato úprava: „Byla-li ujednána čekací doba, může být určena v trvání nanejvýš do tří měsíců, v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad do osmi měsíců a pro případ ošetřovatelské péče do tří let ode dne počátku pojištění.“.

Kartelem se rozumí dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma či více soutěžiteli s cílem koordinovat jejich soutěžní chování na trhu nebo ovlivňovat příslušné parametry hospodářské soutěže, a to prostřednictvím praktik, jako je mj. stanovování či koordinace kupních nebo prodejních cen či jiných obchodních podmínek, včetně práv duševního vlastnictví, přidělování produkčních nebo prodejních kvót, sdílení trhů a odběratelů, včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů, nebo jednání narušující hospodářskou soutěž namířené vůči dalším soutěžitelům.

1. Souhrnný pojem pro různá (havarijní) pojištění: například pozemních vozidel, lodí, letadel, kosmických lodí apod.
2. Pojištění přepravy: pojištění samotných přepravních prostředků - nikoli nákladu - pro případ pojistných nebezpečí během přepravy.
3. Havarijní pojištění motorových vozidel obvykle pro případ poškození nebo odcizení.
4. Pojištění technických rizik: pojištění stavebních strojů a podobných zařízení pro případ poškození.

Technická rezerva na katastrofická rizika.

Cenné papíry s vysokým úrokem, které poskytují pojišťovnám určitou formu zajištění rozložením rizika na kapitálovém trhu (jde o riziko škod způsobených katastrofickými událostmi, jakými jsou například silné hurikány). Pojistné riziko se prodává institucionálním investorům ve formě dluhopisů, jejichž výnos je závislý na průběhu rizika, na který je vázán. Tímto způsobem lze rozložit riziko na trhu s cennými papíry, jehož alokační schopnosti často převyšují kapacitu zajišťoven. Jedná se o tzv. alternativní přenos rizika (ART – Alternative Risk Transfer).

Neočekávané anomální změny škodného průběhu vyvolané extrémními jednotlivými škodami velkého rozsahu, například zemětřesením nebo povodněmi. Katastrofické riziko je nutno brát v úvahu při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku dle směrnice 2009/138/ES Solventnost II. V jejím čl. 105 odst. 2 písm. b) je neživotní katastrofické riziko vymezeno takto: "b) rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty závazků vyplývajících ze značné neurčitosti předpokladů při tvorbě cen a stanovení rezerv v souvislosti s mimořádnými nebo výjimečnými událostmi".