1. Samostatné právnické osoby zřízené za účelem poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění, kdy zaměstnanec či pozůstalí mají zajištěn právní nárok na plnění. Jde o tzv. druhý pilíř důchodového systému. Tyto instituce fungují například v SRN.
2. Určitou zajímavostí je, že směrnice 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi se podle odstavce 16 preambule a čl. 2 nevztahuje na tzv. „Unterstützungskassen“ („podpůrné pokladny“) v SRN, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku.

1. „Penzijním připojištěním se rozumí starobní důchod, pokud jej upravují předpisy o systémech penzijního připojištění zřízených podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí,“. Viz čl. 3 písm. a) návrhu směrnice o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků zlepšením nabývání a zachování nároků na penzijní připojištění (COM(2007) 603).
2. V ČR – viz pojem „penzijní fond“ výše.

Ve světě neexistuje jednotná klasifikace důchodových systémů. Například v EU tvoří důchodový systém tři pilíře: státní důchodový, zaměstnanecký a individuální. Některé mezinárodní organizace definují však i 4 a více pilířů.

Písemná forma právních jednání je upravena v § 560 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 562 odst. 1 zní: „(1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“. Viz také § 40 odst. 4 platného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Účetnictví: pojistné plnění se vyplácí v zásadě v penězích. Nicméně mohou být výjimky, které bere v úvahu i nařízení č. 1126/2008 takto: „Některé pojistné smlouvy vyžadují nebo umožňují platby v naturáliích. Příkladem je, když pojistitel nahradí přímo ukradený předmět místo finančního odškodnění pojistníka. Dalším příkladem je, když pojistitel použije své vlastní nemocnice a zdravotnický personál pro poskytnutí lékařských služeb krytých smlouvami.“. Viz Dodatek B 5 Mezinárodní standard účetního výkaznictví 4 Pojistné smlouvy dle nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.

Tato plná moc udělená klientem zplnomocňuje pojišťovacího makléře k jednání s pojišťovnou. To například znamená, že přes makléře musí jít například veškerá korespondence a že makléř přebírá všechny pojistné smlouvy daného klienta, které se nacházejí v pojistném kmeni dané pojišťovny.

1. „Pobočkou“ se rozumí zastoupení nebo pobočka pojišťovny nebo zajišťovny, která se nachází na území jiného členskho státu, než je domovský členský stát (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 13 odst. 11).
2. Pobočkou každá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území jiného než domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato přítomnost formu organizační složky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla její organizační složka (§ 3 odst. 1 písm. s) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

Pobřežními riziky (resp. riziky na volném moři) se rozumí rizika spojená s pobřežním průzkumem a těžbou ropy a plynu, případně nerostů. Pojišťují se mobilní i pevné instalace (vrtné plošiny) - majetek, odpovědnost, životní prostředí.

1. Formální počátek - den uzavření pojistné smlouvy.
2. Materiální počátek - doba, od níž pojistitel nese riziko.
3. Technický počátek - den, od něhož vzniká pojistiteli právo na pojistné.
4. Kromě výše uvedeného rozlišení (SRN) lze zmínit i příklad z ČR, kdy se v § 12 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: "Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak."
5. V § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je obsažena následující úprava: „(1) Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. (2) Bylo-li ujednáno, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření smlouvy, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže.“.

1. V zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, je definován i podezřelý obchod. Návětí § 6 odst. 1 zní: „1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například …“.
2. Při zjištění podezřelého obchodu vznikají ze zákona povinnosti zejména z hlediska oznamování ministerstvu financí, a to bez zbytečného odkladu (viz § 18 odst. 1).