Odpovídajícími aktivy se rozumí pokrytí závazků z pojištění, jejichž splatnost může být požadována v určité měně, aktivy vyjádřenými nebo realizovanými ve stejné měně (viz čl. 1 odst. 1 písm. o) směrnice 2002/83/ES o životním pojištění).

1. Odstoupení je jednostranným právním úkonem, kterým se ruší smluvní závazkový vztah (dle lektora D. Kubáně).
2. Právní úprava pojistné smlouvy: odstoupení je například upraveno v § 23 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, tak podle odst. 4 má pojistník právo odstoupit od pojistné smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy.
3. V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je právo na odstoupení od pojistné smlouvy upraveno v § 2808. Je nutno brát zřetel též na úpravu v § 1846 a § 1847.

Omezení rizika se realizuje například stanovením podmínek, které musí být splněny, aby vznikl nárok na pojistné plnění.

Operace umořování kapitálu jsou založeny na pojistně matematických výpočtech, u kterých se za předem dohodnuté jednorázové pojistné nebo pravidelně se opakující platby stanoví závazky určitých výplat po určitou dobu (viz čl. 2 směrnice 2002/83/ES o životním pojištění).

Operačním rizikem“ se rozumí riziko ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí (směrnice 2009/138/ES Solventnost II, čl. 13 odst. 33).;operational risk;operationelles Risiko 323;oprávněná osoba;Oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění (§ 3 písm. i) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů). Obdobně viz § 2770 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ;beneficiary;Begünstigte 324;orgán dohledu;

Orgánem pro hospodářskou soutěž se rozumí Evropská komise nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž nebo případně oba tyto orgány společně.

1. Jde o zkratku, která znamená „own risk and solvency assessment“, tj. vlastní posouzení rizik a solventnosti.
2. Vlastní posouzení rizik a solventnosti je upraveno v čl. 45 směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Zahrnuje alespoň: a) veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a obchodní strategii pojišťovny nebo zajišťovny, b) neustálé dodržování kapitálových požadavků a požadavků týkajících se technických rezerv, c) rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku.

1. Obecně: právní předpis obvykle definuje osoby ve vedení pojišťovny, které musí prokázat odbornou způsobilost a bezúhonnost, aby mohly v pojišťovně vykonávat danou funkci.
2. Směrnice 2009/138/ES Solventnost II vymezuje funkce zahrnuté do řídicího a kontrolního systému pojišťovny jako klíčové a stanovuje požadavek, že každá osoba v klíčové funkci by měla být způsobilá a bezúhonná (viz například odst. 33 a 34 preambule zmíněné směrnice).

Osobními údaji se rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě; identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby.

1. § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Pro účely tohoto zákona se rozumí a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,“. Cílem uvedeného zákona je naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí a úprava práv a povinnosti při zpracování osobních údajů.
2. Na úrovni EU upravuje ochranu osobních údajů zvláště směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.