1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční (viz § 5 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů).
2. „Smluvně vázaným zprostředkovatelem pojištění“ se rozumí každá osoba, která vykonává činnost ve zprostředkování pojištění pro jednu nebo více pojišťoven a jejich jménem a na jejich účet u pojistných produktů navzájem si nekonkurujících, ale nevybírá pojistné ani částky určené pro zákazníky, a která jedná za neomezené odpovědnosti těchto pojišťovacích podniků ohledně jejich produktů; každá osoba, která vykonává činnost ve zprostředkování pojištění doplňkově ke své hlavní profesní činnosti, se rovněž považuje za smluvně vázaného pojišťovacího zprostředkovatele pojištění jednajícího jménem jedné nebo více pojišťoven ohledně jejich produktů, jestliže je pojištění doplňkem zboží nebo služeb poskytovaných v rámci této hlavní profesní činnosti a osoba nevybírá pojistné ani částky určené pro spotřebitele (viz čl. 2 bod 7 směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění).

V rámci pojištění majetku se někdy definují věci mimořádné hodnoty, mezi něž se zahrnují obvykle originální a unikátní díla (věci umělecké hodnoty), jejichž hodnota je dána nejen výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem (obrazy, sochy, keramika, porcelán apod.), dále věci historické hodnoty, starožitnosti a sbírky. Každá z těchto čtyř uvedených položek je obvykle v pojistných podmínkách definována samostatně.

1. Velká rizika v neživotním pojištění jsou upravena v § 131 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Jde přímo o určitá pojistná odvětví nebo lze zařazení mezi velká pojistná rizika provést, jsou-li u dalších pojistných odvětví splněny podmínky vymezené zákonem. Vymezení velkých rizik bylo provedeno jednotně pro všechny členské státy EU z důvodu regulace pojišťovací činnosti a existence jednotného pojistného trhu (viz směrnice 2009/138/ES, čl. 13 odst. 27).
2. Význam této definice lze ilustrovat například na § 30 odst. 7 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že v případě velkých rizik se lze od ustanovení tohoto paragrafu (§ 30 upravuje soupojištění) odchýlit.

1. Veřejné či zákonné zdravotní pojištění je součástí sociálního pojištění. V případě nemoci či úrazu je pojištěnci poskytnuta patřičná péče v naturální, věcné nebo i finanční podobě. Zákon ukládá pojištěnci platit na toto pojištění pojistné.
2. V ČR je veřejné zdravotní pojištění upraveno zejména zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

1. Tímto pojmem se má na mysli například sociální pojištění (zabezpečení) a vyrovnávání škod mezi obcemi (SRN). V ČR není tento výraz příliš frekventovaný. Spíše se používá označení „veřejné (zdravotní) pojištění“ nebo „státní (důchodové) pojištění“ apod.
2. Dříve se tímto pojmem označovalo pojištění, které provozovaly právnické osoby veřejného práva; nyní se bere více v úvahu to, kdo je vlastníkem dané společnosti [jako například obce, okresy, … (SRN)].

1. Veřejný ochránce práv (ombudsman) chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního řádu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné (dle § 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů).
2. Ombudsman může působit též v soukromém sektoru, aniž je to uloženo zákonem. Například v německém soukromém pojišťovnictví byla zavedena funkce pojišťovacího ombudsmana jako nezávislého rozhodovacího orgánu v roce 2001. Viz www.versicherungsombudsmann.de.

1. Distribuce zboží nebo služby se provádí více prodejními (distribučními) kanály.
2. Například prodej pojištění se může realizovat například přes pojišťovací zprostředkovatele, ale také obchodní domy, banky, prodejce automobilů apod.

1. Vícenásobné pojištění je vymezeno v § 29 písm. c) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Vznikne tehdy, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.
2. § 2816 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „Je-li týž pojistný zájem pojištěn proti témuž pojistnému nebezpečí a pro tutéž dobu u několika pojistitelů, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako c) vícenásobné pojištění, přesahuje-li souhrn pojistných částek pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo přesáhne-li souhrn limitů pojistného plnění skutečnou výši vzniklé škody.“.

1. Vichřice je v podstatě vítr, který svou rychlostí překoná určitý limit, obvykle 20,8 m/s (75 km/h) podle Beaufortovy stupnice (stupeň 9).
2. V pojistných podmínkách je definována například takto: „Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a více. Není-li rychlost pohybu vzduchu v místě pojištění zjistitelná, poskytne pojišťovna plnění, pokud oprávněná osoba prokáže, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil obdobné škody na řádně udržovaných stavbách nebo shodně odolných jiných věcech anebo že škoda při bezvadném stavu stavby nebo jiné věci mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: a) přímým působením vichřice; b) tím, že vichřice strhla části budovy, stromy nebo jiné předměty na pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci; c) v příčinné souvislosti s tím, že vichřice poškodila části staveb. Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliže škoda nastala přímo nebo nepřímo: v důsledku zchátralých, shnilých nabo jinak poškozených střešních konstrukcí; vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením vichřice.“ (viz Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005, Česká pojišťovna a.s.).

Pojistné plnění lze vinkulovat ve prospěch třetí osoby, to značí, že je vyplaceno třetí osobě, v jejíž prospěch byla vinkulace provedena. O vinkulaci musí zažádat pojistník nebo musí dát souhlas pojištěný, je-li osobou odlišnou od pojistníka.