Základní pojišťovací principy jsou oficiálním dokumentem IAIS (Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví) z října 2011. Byly několikrát novelizovány (naposledy v listopadu 2018). Jde o soubor pravidel, která vymezují globálně přijatý rámec pro dohled nad pojišťovacím sektorem. Dokument obsahuje: 1. zásadní principy dohledu (číslované); 2. standardy, které vycházejí ze zásadních principů. Jde o významné požadavky, jež jsou fundamentální pro implementaci zásadních principů; 3. směrnice/návody, jež představují nejnižší úroveň v hierarchii dohledu. Poskytují detailní informace, jak implementovat princip nebo standard; 4. metodologii hodnocení. Základní pojišťovací principy slouží IMF k posuzování režimu dohledu nad pojišťovnictvím v členských zemích. Zkoumá se jejich promítnutí do národního práva (v případě České republiky hlavně přes právo EU) i praktická aplikace.

1. V ČR nabyl dnem 1. ledna 2005 účinnosti zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Od 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který zákon č. 37/2004 Sb. zrušuje. Právní úprava „pojištění“ je obsažena v § 2758 až § 2872.
2. Například v SRN je znám pod zkratkou "VVG" a nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1910. Od té doby byl mnohokrát novelizován.
3. V zásadě se dá uvést, že v některých členských státech EU existuje samostatný zákon o pojistné smlouvě a v jiných členských státech je právní úprava pojištění (pojistné smlouvy) součástí občanského zákoníku.

1. Zákon velkých čísel vyjadřuje - zjednodušeně řečeno - že průměrný výsledek z velkého počtu pokusů by měl být blízký očekávané hodnotě a bude jí tím blíže, čím více pokusů se uskuteční. To znamená, že nahodilost hraje při větším počtu událostí stále menší roli. S tímto zákonem pracuje pojistná matematika.
2. Lze také hovořit o statistickém principu, který znamená, že čím větší je pojistný kmen, tím více se počet hlášených škod blíží (rovná se) příslušné pravděpodobnosti škody.

1. Zákonné důchodové pojištění je součástí sociálního pojištění (zabezpečení). Obvykle se označuje jako 1. pilíř důchodového systému - průběžný systém. Je založeno na mezigenerační solidaritě. Pracovně aktivní občané přispívají svými odvody ze mzdy (příjmů) na financování důchodů občanů v penzi.
2. V ČR je (zákonné) důchodové pojištění upraveno zejména zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

1. Zákonné pojištění vzniká bez projevu vůle pojištěného subjektu či pojistníka tím, že k určitému datu existuje skutečnost stanovená právním předpisem. Základní povinnost dané osoby je zaplatit pojistné. Není uzavírána pojistná smlouva. V současné době je jediným zákonným pojištěním v ČR pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
2. Pracovní úraz – viz samostatný pojem v této encyklopedii - „pojištění pracovního úrazu“.
3. Povinnost sjednat pojištění je uložena ve více než 40 právních předpisech platných v ČR. V těchto případech se předpokládá uzavření pojistné smlouvy. Všechna povinná pojištění jsou uvedena v této encyklopedii.

Žalobou o náhradu škody se rozumí žaloba podle vnitrostátního práva, jejímž prostřednictvím vznáší u vnitrostátního soudu nárok na náhradu škody údajně poškozená strana nebo osoba, která jedná jménem jedné nebo více údajně poškozených stran, pokud právní předpisy EU nebo členských států takovou možnost poskytují, nebo fyzická či právnická osoba, která je právním nástupcem takové údajně poškozené strany, včetně osoby, která tento nárok získala.

1. Pojistné placené po uzavření pojistné smlouvy, které podléhá pozdější úpravě.
2. Minimální výše pojistného, která musí být uhrazena.

Někteří zaměstnavatelé zajišťují obvykle dobrovolně starobní zabezpečení svým zaměstnancům. V rámci EU se toto zabezpečení označuje jako 2. pilíř důchodového systému. Tyto systémy se v jednotlivých státech EU značně liší. Může jít o penzijní fondy, penzijní pokladny, penzijní přísliby, podpůrné pokladny a soukromé životní (důchodové) pojištění. Pokud jde o plnění, tak se poskytuje například důchodová dávka, plnění v případě invalidity a pozůstalostní renta.

Orgán dohledu musí v případě zamítnutí žádosti o povolení pojišťovací (zajišťovací) činnosti zamítnutí odůvodnit a oznámit jej pojišťovně (zajišťovně), která podávala žádost. Ta se může odvolat k soudu.

1. Zánik soukromého pojištění je upraven v § 19 - § 25 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (zejména uplynutím doby, nezaplacením pojistného, dohodou, výpovědí a odstoupením).
2. V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je „zánik pojištění“ upraven zejména v § 2802 až § 2810.