Pojištěny jsou v pojistné smlouvě uvedená zařízení či přístroje, jež se používají na dané stavbě, a to pro případ bezprostřední, náhlé a nepředvídané události (SRN).

Jde o formu obecného pojištění odpovědnosti. V případě tohoto pojištění jsou pojištěna odpovědnostní rizika pojistníka z jeho činnosti jako soukromého stavebníka, nebo investora ve stavebnictví či jako vlastníka pozemku, pokud nároky z porušení povinností v oblasti bezpečnosti provozu mohou být vzneseny během doby stavby. Pojistná ochrana se obvykle nabízí pouze tehdy, jestliže se plánování, řízení stavby a provedení stavby předává třetí osobě. Při stavbě ve vlastní režii je nezbytné dohodnout přirážku k pojistnému. Soukromé pojištění odpovědnosti zpravidlajiž nabízí omezenou pojistnou ochranu pro nižší pojistné částky, například do 50 000 EUR. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 82.

Jde o formu technického pojištění: 1. Pojištěné věci: Pojištěny jsou všechny dodávky a výkony nutné ke splnění stavebních úkolů uvedených v pojistce. Existuje ovšem řada výluk, jako například: zařízení k výrobě elektrického proudu a energie, součásti poměrně vysoké umělecké hodnoty, základová půda atd. 2. Pojistná nebezpečí: Pojistná ochrana se poskytuje na principu pojištění proti všem rizikům pro případ nepředvídaného poškození nebo zničení pojištěných věcí, a to při několika výlukách. Mezi ně patří například pojistné nebezpečí požár, protože toto může být kryto pojištěním hrubé stavby (SRN). Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 82-83.

V pojištění se výraz "stavební riziko" používá v pojištění právní ochrany v souvislosti s vyloučením příslušné skutkové podstaty. Z pojistné ochrany je vyloučeno zastupování právních zájmů, pokud jde o plánování, zřízení nebo stavební změnu budovy nebo její části, jež povinně vyžadují povolení. Vyloučení se vztahuje i na právní rizika z koupě, prodeje nebo financování pozemků, popřípadě stavebních plánů (SRN). Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 83.

stavební spořitelny jsou poskytovatelé stavebního spoření

Uzavřením pojistné smlouvy je kryta pojistnou událostí vzniklá potřeba vyjádřená v penězích. V pojištění se hradí skutečná škoda, která se kalkuluje po vzniku škodné události; nesmí dojít k bezdůvodnému obohacení.

1. Uzavřením pojistné smlouvy by mohla být kryta materiální potřeba vzniklá v důsledku nahodilé pojistné události, a to prostřednictvím v penězích vyjádřené (a pojistitelem poskytnuté) částky. Princip krytí potřeby odlišuje pojištění od loterií, her a sázek. Ve škodovém pojištění platí konkrétní (kongruentní/shodné) krytí potřeby, přičemž potřeba se určí přesně podle výše vzniklé škody. Naproti tomu v obnosovém pojištění se abstraktní potřeba stanoví prostřednictvím vymezení pojistné částky. Pramen: VersicherungsAlphabet. 11. vyd. Karlsruhe : VVW. 2019. ISBN 978-3-96329-268-2, s. 87. 2. Tzv. aleatorní (odvážné) smlouvy jsou podle § 2756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, charakteristické tím, že prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran závisí na nejisté události. Jde o smlouvu, kterou se slibuje a přijímá naděje ještě nejisté výhody, přičemž, zda se jedná o smlouvu úplatnou nebo bezplatnou závisí na tom, zda bylo naproti tomu něco slíbeno či nikoli. Za takovou smlouvu se obvykle považuje pojistná smlouva, sázka, hra a loterie, smlouva o důchodu, ale také všechny trhové a jiné smlouvy týkající se očekávaných práv nebo budoucích ještě neurčitých věcí. Pojistná smlouva se od jiných aleatorních smluv odlišuje existencí pojistného zájmu jako základní podmínky vzniku a trvání pojištění. Ten je v § 2761 OZ definován jako oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Jedná se o objektivní kategorii, tedy nikoli o subjektivní rozhodnutí o potřebě pojištění, ale o existenci skutečnosti, kterou blíže vymezuje § 2762 OZ. Pokud jde o sázku nebo loterii, pak ujednané majetkové plnění získá ta smluvní strana, jejíž tvrzení se ukáže správným. Nevylučuje se tak úmysl spekulační nebo zištný, protože se počítá i s možností zisku značné výhry proti malé investici. Naproti tomu u pojištění se pojistný zájem projevuje jako potřeba získat plnění pro určitou eventualitu, která sama buď vyvolá majetkovou potřebu, anebo uspokojení již existujících potřeb určité osoby. Pojmovým znakem smlouvy o důchodu je povinnost plátce platit příjemci pravidelné peněžní dávky po ujednanou dobu. Naproti tomu pojmovým znakem pojistné smlouvy je synallagma spočívající ve vzájemné povinnosti poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a v povinnosti pojistníka platit pojistiteli pojistné, přičemž platební povinnost pojistníka je nepodmíněná, zatímco povinnost pojistitele je podmíněná, spojená s nejistotou, zda pojistná událost nastane nebo kdy tato událost nastane. Autor: Přikryl, V., MF ČR (použito s jeho souhlasem).

1. Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních následků nahodilosti. Podstatou je transfer finančního rizika od pojistníka (pojištěného) na pojistitele. Tento převod má značný společenský a národohospodářský význam. 2. Význam pojištění je propojen s významem oboru, tedy pojišťovnictví. Bez pojištění by nebylo možno hovořit o tom, že pojišťovnictví přispívá k ekonomickému růstu a rozvoji, umožňuje dlouhodobé financování (jelikož pojistné smlouvy životního pojištění jsou uzavírány obvykle na delší dobu, tj. 5, 10, 20, ale i více let, mohou být aktiva investována rovněž na delší období), umožńuje spoření na stáří (životní a důchodové pojištění), zajišťuje finanční stabilizaci ekonomických subjektů, řeší dopady přírodních katastrof, podporuje prevenci škod, plní společenskou objednávku (zákonné pojištění a povinná pojištění), podporuje zaměstnanost atd.

K zániku pojištění může dojít z celé řady důvodů: uplynutím pojistné doby, dohodou, výpovědí ... (více viz například § 19 až 23 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů).

1. Formální počátek - den uzavření pojistné smlouvy.

2. Materiální počátek - doba, od níž pojistitel nese riziko.

3. Technický počátek - den, od něhož vzniká pojistiteli právo na pojistné.

4. Kromě výše uvedeného rozlišení používaného v SRN lze zmínit i příklad z ČR, kdy se v § 12 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: "Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak."